Ahmosova „Zelená“ svatyně (Staroegyptské spolium ve středověké Káhiře)

Břetislav Vachala

Abstrakt

Mezi významné stavby středověké islámské Káhiry, kde se objevují staroegyptská spolia, patří mešita a chanqa s hrobkou Sajf ad-Dína Šajchú al-‛Umarího, nejvlivnějšího emíra za vlády sultána an-Násira Hasana (1347–1351, 1354–1361). Zvlášť významné je spolium umístěné nad vchodem do Šajchúovy chanqy. Jedná se o opracovaný monolitický kamenný blok (286 x 77 x 57 cm), který zde byl sekundárně použit jako dveřní překlad (obr. 1–3). Jeho materiálem je siltovec z lomů ve Wádí Hammámátu. Původ bloku prozrazují písemná svědectví středověkých arabských učenců, historiků a geografů, především ‛Abd al-Latífa (1162–1231), al-Qalqašandího (1355–1418) a al-Maqrízího (1364–1442). Je jím obdivovaná Zelená svatyně v Menneferu, která se při převozu do Káhiry rozlomila a její kvalitní zelený kámen byl znovu použit při stavbě mešity a chanqy emíra Šajchú. Došlo k tomu někdy těsně po roce 1350, přičemž stavba Šajchúovy chanqy byla dokončena v roce 1355. Dotyčný blok pochází z čelního horního zakončení svatyně (řecky naos), což prokazuje na něm vyznačená konkávní římsa v kombinaci se zaoblenou římsou (oblounkem) (obr. 4). Do rovné plochy pod zaoblenou římsou je v hlubokém reliéfu pečlivě vytesán po celé délce bloku (286 cm) hieroglyfický nápis (obr. 5) zaznamenaný v jednom vodorovném řádku zprava doleva (výška 10 cm), který obsahuje titulaturu Ahmose II., což umožňuje datování Zelené svatyně do doby jeho vlády (569–526 př. n. l.). V textu bylo úmyslně zahlazeno panovníkovo jméno (Chenemibre Ahmose Saneit), což má na svědomí perský král Kambýsés, který v roce 525 př. n. l. obsadil Egypt. Přibližně po 1900 letech byl blok z Ahmosovy svatyně znovu použit jako dveřní překlad nad vchodem do Šajchúovy chanqy. Vedle ryze praktického důvodu využít dostupný, již opracovaný blok z kvalitního kamene tu byl i druhý, který vycházel z tradiční lidové víry v magickou moc prastarých, jak zdobených, tak zvláště zdobených a popsaných kamenů. Taková spolia použitá jako dveřní překlady a prahy na viditelných místech při vstupech do středověkých (a raně novověkých) islámských sakrálních i profánních staveb v Káhiře měla apotropaickou a ochrannou moc. Jejich účelem bylo odvrátit od budov působení zlých sil v podobě bouří, lijáků, zemětřesení, nilské záplavy či epidemií a zamezit proniknutí myším, krysám, hadům, štírům, mouchám, komárům i ptákům. Tím také měla být samozřejmě zajištěna ochrana jejich četných návštěvníků a obyvatel.

Bibliografická citace

Vachala, Břetislav (2020): Ahmosova „Zelená“ svatyně (Staroegyptské spolium ve středověké Káhiře). Anthropologia integra, 11(1), 51–57. https://doi.org/10.5817/AI2020-1-51

Klíčová slova

Zelená svatyně v Menneferu; Ahmose II. (Amasis); chanqa emíra Šajchú; staroegyptská spolia; apotropai

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Ali, M. – Magdi, S. (2017): The influence of Spolia on Islamic architecture. International Journal of Heritage Architecture, 1, 334–343. https://doi.org/10.2495/HA-V1-N3-334-343

Assmann, Jan (2001): Ma´at. Gerechtigkeit und Unsterblichkeit im Alten Ägypten. München: Verlag C. H. Beck.

Balík, Michael – Vinař, Jan (1993): Restoration of Islamic Monuments in Cairo. Metodical Study. Prague: STROJEXPORT.

Beckerath, Jürgen von (1984): Handbuch der ägyptischen Königsnamen. München – Berlin: Deutscher Kunstverlag.

Bothmer, Bernard V. (2004): The Great Naos at Mendes and Its Sculpture. In: Cody, Madeleine E., ed., Egyptian Art. Selected Writings of Bernard V. Bothmer. Oxford: Oxford University Press, 433–442.

Flood, Finbarr Barry (2006): Image against Nature: Spolia as Apotropaia in Byzantinum and the dār al-Islām. The Medieval History Journal, 9, 143–166. https://doi.org/10.1177/097194580500900108

Gonnella, Julia (2010): Columns and Hieroglyphs: Magic Spolia in Medieval Islamic Architecture of Northern Syria. Muqarnas. An Annual on the Visual Cultures of the Islamic World, 27, 103–120. https://doi.org/10.1163/ej.9789004185111.i-448.33

Gozzoli, Roberto B. (2000): The Statue BM EA 37891 and the Erasure of Necho IIʼs Names. The Journal of Egyptian Archaeology, 86, 67–80. https://doi.org/10.1177/030751330008600112

Haarmann, Ulrich (1978): Die Sphinx. Synkretistische Volksreligionisität im spätmittelalterlichen Ägypten. Saeculum. Jahrbuch für Universalgeschichte, 29, 367–384. https://doi.org/10.7788/saeculum.1978.29.4.367

Haarmann, Ulrich (1990): Das pharaonische Ägypten bei islamischen Autoren des Mittelalters. In: Hornung, Erik, ed., Zum Bild Ägyptens im Mittelalter und in der Renaissance / Comment se représente-t-on ľÉgypte au moyen âge et à la renaissance? Freiburg Schweiz – Göttingen: Universitätsverlag – Vandenhoeck & Ruprecht, 29–58.

Haarmann, Ulrich (1996): Medieval Muslim perceptions of pharaonic Egypt. In: Loprieno, Antonio, ed., Ancient Egyptian Literature. History and Forms. Leiden – New York – Köln: E. J. Brill, 605–627.

Hampikian, Nairy (2004): Al-Ṣālihiyya Complex through Time. Heidelberg: Heidelberger Orientverlag.

Heiden, Désirée (2001): Pharaonische Baumaterialien in der ayyūbidischen Stadtbefestigung von Kairo. Mitteilungen des Deutschen archäologischen Instituts. Abteilung Kairo, 57, 59–72, Taf. 17–18.

Heiden, Désirée (2002): Pharaonische Baumaterialien in der mittelalterlichen Stadtbefestigung von Kairo. Mitteilungen des Deutschen archäologischen Instituts. Abteilung Kairo, 58, 257–275, Taf. 30–31.

Heiden, Désirée (2009): Die Beschützerin der Pforten. Zur apotropäischen Bedeutung pharaonischer Spolien am Beispiel der Moschee des ʿUṯmān Katḫudā (1147/1734) in Kairo. Mitteilungen des Deutschen archäologischen Instituts. Abteilung Kairo, 65, 191–209, Taf. 32–38.

Jansen-Winkeln, Karl (2014): Die Siegesstele des Amasis. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde, 141, 132–153. https://doi.org/10.1515/zaes-2014-0011

Josephson, Jack A. (2001): Amasis. In: Redford, Donald B., ed., The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt, I. Oxford: Oxford University Press, 66–67.

Klemm, Rosemarie – Klemm, Dietrich D. (1993): Steine und Steinbrüche im Alten Ägypten. Berlin – Heidelberg: Springer-Verlag. https://doi.org/10.1007/978-3-642-77027-2

Kuhlmann, Klaus Peter (1980): Zur Provenienz der Türschwelle. In: Meinecke, Michael, Die Restaurierung der Madrasa des Amīrs Sābiq ad-Dīn Miṯqāl al-Ānūkī und die Sanierung des Darb Qirmiz in Kairo. Mainz am Rhein: Verlag Philipp von Zabern, 52.

Lloyd, Alan B. (1988): Herodotus, Book II. Commentary 99-182. Leiden – New York – København – Köln: E. J. Brill.

Lorand, David (2013): A block of Ramesses II reused as a threshold in the Wakala of Qawsun (Cairo). The Journal of Egyptian Archaeology, 99, 270–272. https://doi.org/10.1177/030751331309900114

Mayer, Wolfgang (2007): Die Geschichte der Erhaltung der arabischen Baudenkmäler 1976-2006. In: Mayer, Wolfgang – Speiser, Philipp, Der Vergangenheit eine Zukunft. Denkmalpflege in der islamischen Altstadt von Kairo 1973-2004. Mainz am Rhein: Verlag Philipp von Zabern, 42–48.

Meinecke-Berg, Viktoria (1980): Die Spolien. In: Meinecke, Michael, Die Restaurierung der Madrasa des Amīrs Sābiq ad-Dīn Miṯqāl al-Ānūkī und die Sanierung des Darb Qirmiz in Kairo. Mainz am Rhein: Verlag Philipp von Zabern, 49–52.

Meinecke-Berg, Viktoria (1985): Spolien in der mittelalterlichen Architektur von Kairo. In: Dauer und Wandel. Symposium anlässlich des 75jährigen Bestehens des Deutschen archäologischen Instituts Kairo am 10. und. 11. Oktober 1982. Mainz am Rhein: Verlag Philipp von Zabern, 131–142, Taf. 11–13.

Naim, Gaber M., ed., (1993): A Preliminary Report on the Dahshour Earthquake 12 October 1992. Cairo: EGSMA.

Nicholson, Paul – Shaw, Ian, eds., (2000): Ancient Egyptian Materials and Technology. Cambridge: Cambridge University Press.

Pasquali, Stéphane (2016): Les hiéroglyphes égyptiens vus par les auteurs arabes du Moyen Âge ou Ľaura du passé pharaonique. In: Rizzo, Laure Bazin – Gasse, Annie – Servajean, Frédéric, À ľécole des scribes. Les écritures de ľÉgypte ancienne. Milano: Silvana Editoriale, 213–225.

Petrie, Flinders W. M. (1910): Meydum and Memphis (III). London: School of Archaeology in Egypt, University College – Bernard Quaritch.

Pinch, Geraldine (2006): Magic in Ancient Egypt. London: The British Museum Press.

Porter, Bertha – Moss, Rosalind L. B. (1934): Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Reliefs, and Paintings. IV. Lower and Middle Egypt (Delta and Cairo to Asyȗṭ). Oxford: Clarendon Press.

Porter, Bertha – Moss, Rosalind L. B. – Málek, Jaromír (1981): Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Reliefs, and Paintings. III². Memphis. Part 2. Ṣaqqâra to Dahshȗr. Fascicle 3 (III². 777-1014). Oxford: Griffith Institute, Ashmolean Museum.

Postel, Lilian – Régen, Isabelle (2005): Annales héliopolitaines et fragments de Sésostris Ier réemployés dans la porte de Bâb al-Tawfiq au Caire. Bulletin de ľInstitut français ďarchéologie orientale, 105, 229–293.

Postel, Lilian – Régen, Isabelle (2006): Réemplois pharaoniques à Bâb al-Tawfiq. Bulletin de ľInstitut français ďarchéologie orientale, 106, 193–218.

Quirke, Stephen (2016): Birth Tusks: the Armoury of Health in Context – Egypt 1800 BC. London: Golden House Publications.

Raymond, André (2002): The Glory of Cairo. An Illustrated History. Cairo: The American University in Cairo Press.

Ritner, Robert K. (2002): Killing the Essence: The Destruction of Text and Figures in Ancient Egyptian Thought, Ritual, and ʽRitualized Historyʼ. In: May, Natalie Naomi, ed., Iconoclasm and Text Destruction in the Ancient Near East and Beyond. Chicago, Illinois: The University of Chicago, 395–405.

Roeder, Günther (1914): Naos, I-II. Leipzig: Breitkopf & Härtel.

Schäfer, Donata (2011): Makedonische Pharaonen und hieroglyphische Stelen. Historische Untersuchungen zur Satrapenstele und verwandten Denkmälern. Leuven – Paris – Walpole, MA: Peeters.

Schmidt, Heike C. (2011): Westcar on the Nile. A journey through Egypt in the 1820s. Wiesbaden: Reichert Verlag.

Stricker, B(runo) H(ugo) (1939): Le naos vert de Memphis. Annales du Service des Antiquités de ľÉgypte, 39, 215–220, pls. XXX-XXXII.

Warner, Nicholas (2005): The Monuments of Historic Cairo. A Map and Descriptive Catalogue. Cairo – New York: The American University in Cairo Press.

Wegner, Josef (2017): The Sunshade Chapel of Meritaten from the House-of-Waenre of Akhenaten. Philadelphia: University of Pennsylvania Museum of Archaeology and Athropology. https://doi.org/10.9783/9781934536889

https://doi.org/10.5817/AI2020-1-51