Egypťané, nebo Núbijci? (Tajemné sarkofágy z Naga el-Faríku, Dolní Núbie)
Roč.10,č.1(2019)
Během epigrafického a archeologického výzkumu severní koncese (sahající od Kalábši po Gerf Husén) Českého (bývalého Československého) egyptologického ústavu v Dolní Núbii byly v roce 1964 objeveny poblíž vesnice Naga el-Farík tři opakovaně vyloupené skalní hrobky. Místo bylo vzdáleno přibližně 1,5 km severně od chrámu v Dendúru a nacházelo se v oblasti kdysi označené jako „velice chudé na archeologický materiál“ (Firth 1912, 1). V předsíni a pohřební místnosti hrobky č. 2 a jejím okolí bylo nalezeno mnoho zdobených a popsaných fragmentů dvou pískovcových sarkofágů, které jsou nyní uloženy v Náprstkově muzeu, složce Národního muzea v Praze. Majitelé (zřejmě egyptští úředníci) sarkofágů, jejichž provedení ukazuje na místní řemeslnou práci, měli egyptská jména Betaref (Ten, jehož se nelze zmocnit“) a Nebnisuttavej („Pán trůnů Dvou zemí“). Ve výzdobě sarkofágů a jejich nápisech se objevují mnohé nepřesnosti. V textech nejsou zmíněny žádné tituly zemřelých majitelů. O jejich vzájemném vztahu se bohužel nedá nic říci. Soudě podle typu obou sarkofágů, architektury hrobky, zlomků keramiky a vešebtu z pálené hlíny, který byl nalezen poblíž, je možné je datovat do pozdní 18. dynastie (Nebnisuttavej) a rané 19. dynastie (Betaref). Byly analyzovány četné fragmenty kosterních lidských pozůstatků náležející alespoň 17 jednotlivcům. Morfologické rysy zjištěné u některých z nich ukazují na hornoegyptský typ populace, spíše než na pozdější núbijskou s negroidními znaky (Strouhal 1990, 125). Příslušníci malé egyptské komunity z Naga el-Faríku zřejmě zajišťovali (v období cca 1370-1250 př. n. l.) chod strážního či kontrolního stanoviště při Nilu, po němž egyptské výpravy směřovaly dále na jih. Jejich nejbližším významným cílem byla pevnost Kubbán, odkud vedla pouštní cesta do oblasti bohatých zlatých dolů ve Vádí Allákí.
starověká Dolní Núbie; Naga el-Farík; egyptské sarkofágy; Betaref; Nebnisuttavej; egyptianizace; núbijské zlato
Adams, William Y. (1977): Nubia. Corridor to Africa. London: Allan Lane.
Aldred, Cyril (1978): The Temple of Dendur. New York: The Metropolitan Museum of Art.
Allen, James P. (2015): The Ancient Egyptian Pyramid Texts. Second edition. Atlanta, Georgia: SBL Press.
Doyen, Florence – Gabolde, Luc (2017): Egyptians versus Kushites: The cultural question of writing or not. In: Spencer, Neal – Stevens, Anna – Binder, Michaela, eds., Nubia in the New Kingdom. Lived experience, pharaonic control and indigenous traditions. Leuven – Paris – Bristol, CT: Peeters, 149–158.
Firth, Cecil Mallaby (1912): The Archaeological Survey of Nubia. Report for 1908-1909. Cairo: Government Press.
Gaballa, Ali Gaballa (1977): The Memphite Tomb-Chapel of Mose. Warminster: Aris & Phillips.
Gaballa, Ali Gaballa (1997): Nubia Museum. Cairo: Ministry of Culture.
Hlinomaz, Milan (1967): Plavba za hieroglyfy. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy.
Hofmann, Inge (1979): Der Sudan als ägyptische Kolonie im Altertum. Wien: Afro-Pub.
Hornung, Erik – Krauss, Rolf – Warburton, David A., eds., (2006): Ancient Egyptian Chronology. Leiden - Boston: Brill.
Klemm, Dietrich – Klemm, Rosemarie (2017): New Kingdom and early Kushite gold mining in Nubia. In: Spencer, Neal – Stevens, Anna – Binder, Michaela, eds., Nubia in the New Kingdom. Lived experience, pharaonic control and indigenous traditions. Leuven – Paris – Bristol, CT: Peeters, 259–270.
Klemm, Rosemarie – Klemm, Dietrich (2013): Gold and Gold Mining in Ancient Egypt and Nubia. Geoarchaeology of the Ancient Gold Mining Sites in the Egyptian and Sudanese Eastern Deserts. Berlin – Heidelberg: Springer-Verlag.
Lacovara, Peter – Markowitz, Yvonne J. (2018): Nubian Gold. Ancient Jewelry from Sudan and Egypt. Cairo – New York: The American University in Cairo Press.
Leclant, Jean (1997): Ľégypte au Soudan. Le Nouvel Empire (1540-1975 av. J.-C.). In: Wildung, Dietrich, ed., Soudan. Royaumes sur le Nil. Paris: Institut du monde arabe – Flammarion, 119–142.
Leitz, Christian, ed., Lexikon der ägyptischen Götter und Götterbezeichnungen, III. Leuven – Paris – Dudley, MA: Peeters Publishers & Department of Oriental Studies.
Lüscher, Barbara (1998): Untersuchungen zu Totenbuch Spruch 151. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag.
Marino, Giuseppe – De Simone, Maria Costanza (2000): Nubia Submerged. Through their eyes, with their own words. Cairo: Agenzia Italiana.
Müller, Ingeborg (2013): Die Verwaltung Nubiens im Neuen Reich. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag.
Onderka, Pavel – Vrtal, Vlastimil et al. (2014): Núbie. Země na křižovatce kultur / Nubia. A Land on the Crossroads of Cultures. Wad Ben Naga 2014. Praha: Národní muzeum.
Säve-Söderbergh, Torgny (1987): Temples and Tombs of Ancient Nubia. The International Rescue Campaign at Abu Simbel, Philae and Other Sites. London – Paris: Thames and Hudson UNESCO.
Strouhal, Eugen (1972): Anhropological Analysis of Skeletal Remains from Rock Tombs at Naga el-Farik in Egyptian Nubia. Anthropologie, 10/2-3, 97-121.
Strouhal, Evžen (1975): Tajemná Núbie. Čs. archeologické výzkumy v Egyptě 1961-65. Praha: Náprstkovo muzeum.
Strouhal, Eugen (1984): Wadi Qitna and Kalabsha South. Late Roman – Early Byzantine Tumuli Cemeteries in Egyptian Nubia. Volume I. Archaeology. Prague: Charles University.
Strouhal, Evžen (1989): Sedmkrát do Núbie. Praha: Vyšehrad.
Strouhal, Eugen (1990): Rock Tombs at Nagʿ el-Fariq (Egyptian Nubia). Archéologie du Nil Moyen, 4, 107–150.
Suková, Lenka (2011a): The Rock Art of Lower Nubia. (Czechoslovak Concession). Prague: Charles University in Prague, Faculty of Arts.
Suková, Lenka (2011b): The Rock Paintings of Lower Nubia (Czechoslovak Concession). Charles University in Prague, Faculty of Arts.
Trigger, Bruce G. (1978): Nubian, Negro, Black, Nilotic? In: Hochfield, Sylvia – Riefstahl, Elizabeth, eds., Africa in Antiquity. The Arts of Ancient Nubia and the Sudan. I. The Essays. New York – The Brooklyn Museum, 26–35.
Vachala, Břetislav (1984): Die tschechoslowakischen Forschungen in Nubien – ein Beitrag zur Geschichte Nordostafrikas. Meroitica. Schriften zur altsudanesischen Geschichte und Archäologie, 7, 554–556.
Vachala, Břetislav (1986): Sarcophagi from Rock Tombs at Nagʽ el-Fariq. In: Dehlin, Rita – Hägg, Tomas, eds., Sixth International Conference for Nubian Studies, Abstracts of Communications. Bergen: Universitetet i Bergen, 130–131.
Vachala, Břetislav (1987): Sarcophagi from Rock Tombs at Nagʽ el-Fariq (Egyptian Nubia). Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde, 114, 166–179.
Vachala, Břetislav (1990): Die Kriegsgefangenen im Lichte der schriftlichen Quellen des Alten Reiches. Studien zur altägyptischen Kultur, Beihefte 4, 87-93.
Vachala, Břetislav (1991): Zur Frage der Kriegsgefangenen in Ägypten. Überlegungen anhand der schriftlichen Quellen des Alten Reiches. In: Endesfelder, Erika, ed., Probleme der Gesellschaftsentwicklung im alten Ägypten. Berlin: Humboldt-Universität zu Berlin, 93–101.
Vachala, Břetislav (2018): Sarcophagi from Rock Tombs at Naga el-Fariq (Egyptian Nubia) reconsidered. In: Rondot, Vincent – Millet, Marie – Tallet, Pierre – Payraudeau, Frédéric, eds., 14th International Conference for Nubian Studies. Paris: Musée du Louvre – Sorbonne Université, 85.
Váhala, František – Červíček, Pavel (1999): Katalog der Felsbilder aus der Tschechoslowakischen Konzession in Nubien, I-II. Prag: Karls-Universität Prag, Verlag Karolinum.
Verner, Miroslav (1974): Some Nubian Petroglyphs on Czechoslovak Concessions. Praha: Universita Karlova.
Vogel, Carola (2004): Ägyptische Festungen und Garnisonen bis zum Ende des Mittleren Reiches. Hildesheim: Gerstenberg Verlag.
Williams, Bruce (2017): The New Kingdom town at Serra East and its cemetery. In: Spencer, Neal – Stevens, Anna – Binder, Michaela, eds., Nubia in the New Kingdom. Lived experience, pharaonic control and indigenous traditions. Leuven – Paris – Bristol, CT: Peeters, 309–321.
Zibelius-Chen, Karola (1988): Die ägyptische Expansion nach Nubien. Eine Darlegung der Grundfaktoren. Wiesbaden: Dr. Ludwig Reichert Verlag.
Žába, Zbyněk (1974): The Rock Inscriptions of Lower Nubia (Czechoslovak Concession). Prague: Charles University of Prague.
Copyright © 2019 Břetislav Vachala