Hitting Power Measurement in Kyokushinkai Karate
Vol.11,No.1(2017)
The purpose of the study is to determine the amount of power hitting techniques of karatekas who are dedicated to preparing for the sporting match. Kumite and the breaking of wooden boards – tameshiwari in Kyokushinkai karate style in various levels of sportsmen in the Czech Republic. Straight rear punch (gjaku cuki, or cross) on the dominant side was measured. Testing was done by strain gauge Zemic L6E C3 after the intense physical training in macro-annual training cycle. The most influential factors were found to be the training time, experience in full contact performance, body weight and speed.
martial arts; kyokushinkai karate; anthropometry; fitness training
Copetition Rules (2015). http://www.wko.or.jp/wp-content/uploads/2015/10/The-11th-World-Karate-ChampionshipCompetition-Rules.pdf
Grasgruber, P. & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. Brno: Computer Press.
Havlíčková, M. (1999). Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Praha: UK Karolinum.
Juranová, J. (2009). Vybrané testy prováděné na boxerech a testování boxerek pomocí výskokové ergometrie. Bakalářská práce (vedoucí M. Bernaciková), Brno: Masarykova univerzita.
Kellner, P. (2013). Závislost síly úderu na silových a obratnostních schopnostech. Bakalářská práce (vedoucí PhDr. Michal
Vágner, Ph.D.), Praha: Univerzita Karlova.
Kolář, M. (1976). Karate. Praha: Olympia.
Kříž, O. (2014). Síla úderů a kopů v karate. Diplomová práce (vedoucí Mgr. Jitka Čihounková), Brno: Masarykova univerzita.
Levský, V. L. (1982) Základy sebeobrany. Karate. Bratislava: ERPO.
Matulík, R. (2010). Tenzometrické měřidlo s pamětí: Typ TENZ2334, Technická dokumentace. Otrokovice.
Melichna, J. (1995). Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 2.díl. Praha: Unitisk.
Nakajama, M.(1994). Dynamické karate. Praha: Naše vojsko.
Novák, J. (1969). Karate. Praha: Olympia, 1969.
Oyama, M. (1965). This is karate. 1. vyd. Tokyo: Japan Publications Trading Company.
Oyama, M. (1975). Mas Oyamaś Complete Karate Course. New York: Sterling Publishing Co.
Pavelka, R. (2011). Kineziologická analýza úderu horní končetinou ve sportovním karate. Disertační práce (školitel doc. PaedDr. Bronislav Kračmar, CSc.), Praha: UK.
Rebac, Z. (1994). Thajský box. Naše vojsko: Praha.
Reguli, Z., Ďurech, M. & Vít, M. (2007). Teorie a didaktika úpolů ve školní tělesné výchově. Brno: Masarykova univerzita.
Rýč, B. (2008). Sebeobrana na ulici. Praha: Grada Publishing.
Selinger, V., Vinařický, R. & Trefný, Z. (1980). Fysiologie tělesných cvičení. Praha: Avicenum.
Sterkowicz, S. & Franchini, E. (2009). Testing motor fitness in karate. Archives of budo, volume 5, 29–34.
Sterkowicz, S. & Keska, R. (2007). Ocena poziomu sprawności specjalnej elity polskich zawodników karate. In Kierunki doskonalenia treningu i walki sportowej – diagnostyka. Kuder A, Perkowski K, Śledziewski D (eds.), Warszawa: Polskie Towarzystwo Naukowe Kultury Fizycznej; 4: 82–87.
Sterkowicz, S. (1992). Sprawność fizyczna karateków. Wych Fiz i Sport 1992a; 1–2: 59–67.
Story, G. (1989). Fitness testing for karate. Sports Coach, 35–38
Šebej, F. (1985). Karate. Bratislava: Šport.
Urgela, R. (1991). Trénink v bojových uměních. Bratislava: CAD Press.
Výstup, E. (2015). Hodnocení potenciálu úderů Kyokušin kai. Diplomová práce (vedoucí Ing. Zdeněk Maláník), Zlín: UTB.
Zemková, E. & Hamar, D. (1998). Test disjunktívnych reakčno-rýchlostných schopností dolných končatín. In: Zborník z Celoštátnej vedeckej konferencie s medzinárodnou ú_as_ou v odbore kinantropológia. Olomouc: FTK UP, 1998, s. 178–181.
Zemková, E. & Hamar, D. (1999). Disjunktívne reakčno-rýchlostné schopnosti u športovcov rôznych špecializácií. Slovenský lekár, 9, 1999, _. 4–5, s. 145.
Zemková, E. (1998). Štruktúra športového výkonu v karate. Dizertačná práca. Bratislava: FTVŠ UK.
Zemková, E. (2006). Teória a didaktika karate. Bratislava: Vydavateľstvo UK.
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Copyright © 2017 Studia sportiva