On the Quality of Teaching and Learning in Physical Education: Conceptual Approaches from the German-speaking Countries and their Development in the Czech Republic
Vol.20,No.1(2026)
The quality of teaching and learning in Physical Education has become a central focus for both researchers and practitioners. Building on a strong tradition, developments in this area are particularly prominent in German-speaking regions, where new comprehensive models of quality in Physical Education are being proposed. Through European projects, these models are disseminated to other countries, which primarily focus on developing tools to evaluate teaching and learning quality in practice. However, in these professional activities, the theoretical foundations for modeling teaching and learning quality are often overlooked. This study addresses this gap by providing a conceptual analysis of models of teaching and learning quality in Physical Education, with particular attention to one of the most influential contemporary models, QUALLIS. The study distinguishes between general (i.e., cross-disciplinary) models and subject-specific models, with a primary focus on models specific for Physical Education. It highlights the importance of key quality aspects, including physical exposure, ensuring safety, maximizing effective learning time, and the integration of cognitive and motor activation. The QUALLIS model is subsequently presented, along with its theoretical foundations and related approaches to the development of evaluation tools. The study concludes with an overview of the application of this model and of the development of the QualiTePE evaluation instrument in the Czech Republic.
Physical Education; teaching and learning quality; quality of Physical Education; QUALLIS model; QualiTePe evaluation instrument
Ball, S. J. (2003). The teacher’s soul and the terrors of performativity. Journal of Education Policy, 18(2), 215–228. https://doi.org/10.1080/0268093022000043065
Bunc, V. (2021). Pohybová gramotnost – minulost a současnost. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 5(2), 7–16.
Carl, J., Goss, H., Lundvall, S., Pavlova, I., Algurén, B., Antala, B., Bartle, G., Birch, J., Black, V., Bryant, A. S., Carlos-Vivas, J., Christodoulides, E., Cowley, J. G., Csányi, T., De Martelaer, K., Emeljanovas, A., Eren, G., Fernāte, A., Foweather, L., … Salin, K. (2025). Compatibility of physical education curricula with physical literacy across 40 European countries. Journal of Curriculum Studies. https://doi.org/10.1080/00220272.2025.2523436
Ditton, H. (2009). Schulqualität – Modelle zwischen Konstruktion, empirischen Befunden und Implementierung. In J. Buer & C. Wagner (Eds.), Qualität von Schule (pp. 83–129). Peter Lang.
Egger, K., Kühnis, J., Nussbaum, P., & von Däniken, P. (2002). Qualität des Sportunterrichts: Projektbericht. Universität Bern.
Fend, H. (2009). Schule gestalten: Systemsteuerung, Schulentwicklung und Unterrichtsqualität. VS Verlag.
Gába, A., Baďura, P., Vorlíček, M., Dygrýn, J., Hamřík, Z., Kudláček, M., Rubín, L., Sigmund, E., Sigmundová, D., & Vašíčková, J. (2022). The Czech Republic's 2022 report card on physical activity for children and youth: A rationale and comprehensive analysis. Journal of Exercise Science & Fitness, 20(4), 340–348. https://doi.org/10.1016/j.jesf.2022.08.002
Gogoll, A. (2013). Sport- und bewegungskulturelle Kompetenz: Zur Begründung und Modellierung eines Teils handlungsbezogener Bildung im Fach Sport. Zeitschrift für Sportpädagogische Forschung, 1(2), 5–24.
Grajciarová, L., & Janíková, M. (2024). The influence of physical education teacher specialization on instruction. Studia Sportiva, 18(1), 137–149. https://doi.org/10.5817/StS2024-1-12
Helmke, A. (2010). Unterrichtsqualität und Lehrerprofessionalität: Diagnose, Evaluation und Verbesserung des Unterrichts. Kallmeyer.
Helmke, A., & Weinert, F. E. (1997). Bedingungsfaktoren schulischer Leistungen. In F. E. Weinert (Ed.), Psychologie des Unterrichts und der Schule: Enzyklopädie der Psychologie (pp. 71–176). Hogrefe.
Herrmann, C., & Crapa, A. (2024). Qualität des Lehrens und Lernens im Sportunterricht: Das QUALLIS-Unterrichtsqualitätsmodell. Sportunterricht, 73(11), 484–491.
Herrmann, C., Crapa, A., Langer, W., Adamakis, M., Borghouts, L., Cools, W., Costa, J., Janíková, M., Jurak, G., Kohake, K., Kress, J., Lefèvre, L., Lemling, A., Lundvall, S., Masarykova, D., O'Brien, W., Ries, F., Scheuer, C., Schnitzler, C., … Gerlach, E. (2024). The QualiTePE instrument to evaluate Quality of Teaching in Physical Education: Documentation of items and scales in English, German, French, Italian, Spanish, Dutch, Swedish, Slovenian, Czech and Greek. Zurich University of Teacher Education. https://doi.org/10.5281/zenodo.11911262
Herrmann, C., & Gerlach, E. (2020). Unterrichtsqualität im Fach Sport: Ein Überblicksbeitrag zum Forschungsstand in Theorie und Empirie. Unterrichtswissenschaft, 48, 361–384.
Herrmann, C., Niederkofler, B., & Seelig, H. (2023). Evaluation der Qualität des Lehrens und Lernens im Fach Sport: Validierung des QUALLIS-Instruments. Schweizerische Zeitschrift für Bildungswissenschaften, 45(2), 202–219. https://doi.org/10.24452/sjer.45.2.10
Hopmann, S. T. (2008). No child, no school, no state left behind: Schooling in the age of accountability. Journal of Curriculum Studies, 40(4), 417–456. https://doi.org/10.1080/00220270801989818
International Physical Literacy Association. (2017). IPLA definition.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., Lukavský, J., Minaříková, E., Sliacky, J., Šalamounová, Z., Šebestová, S., Vondrová, N., & Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Masarykova univerzita.
Janíková, M., Vaculíková, P., Vlček, P., Crapa, A., Langer, W., Herrmann, C., Gerlach, E., Cools, W., Adamakis, M., Slingerland, M., Borghouts, L., Costa, J., O'Brien, W., & Lemling, A. (2024). Manuál a pokyny pro implementaci rámce a nástroje QualiTePE. Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.13360824
Klieme, E., Pauli, C., & Reusser, K. (2009). The Pythagoras Study: Investigating effects of teaching and learning in Swiss and German mathematics classrooms. In T. Janík & T. Seidel (Eds.), The power of video studies in investigating teaching and learning in the classroom (pp. 137–160). Waxmann.
Miethling, W. D., & Krieger, C. (2004). Schüler im Sportunterricht. Schorndorf.
MŠMT. (2025). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT. https://prohlednout.rvp.cz/zakladni-vzdelavani
Mužík, V., & Janík, T. (2003). Kvalita vyučování v tělesné výchově. Příspěvek prezentovaný na Fóru pedagogické kinantropologie Svatoňova stráž, FTVS UK.
Niederkofler, B., & Amesberger, G. (2016). Kognitive Handlungsrepräsentationen als Strukturgrundlage zur Definition von kognitiver Aktivierung im Sportunterricht. Sportwissenschaft, 46(3), 188–200.
Praetorius, A.-K., Klieme, E., Herbert, B., & Pinger, P. (2018). Generic dimensions of teaching quality: The German framework of Three Basic Dimensions. ZDM Mathematics Education, 50, 407–426. https://doi.org/10.1007/s11858-018-0918-4
Rakoczy, K., Klieme, E., Drollinger-Vetter, B., Lipowsky, F., Pauli, C., & Reusser, K. (2007). Structure as a quality feature in mathematics instruction: The learning environment vs. a structured presentation of learning content. In M. Prenzel (Ed.), Studies on the educational quality of schools (pp. 101–120). Waxmann.
Richartz, A., & Kohake, K. (2021). Zur (Fach-)Spezifität von Unterrichtsqualität im Fach Sport. Unterrichtswissenschaft, 49, 243–251. https://doi.org/10.1007/s42010-021-00112-z
Schierz, M., & Thiele, J. (2013). Weiter denken – Umdenken – Neu denken: Argumente für Fortentwicklung der sportdidaktischen Leitidee der Handlungsfähigkeit. In H. Aschebrock & G. Stibbe (Eds.), Didaktische Konzepte für den Schulsport (pp. 122–147). Springer VS.
Steinegger, A. (2013). Prozessmerkmale guten Sportunterrichts. In R. Messmer (Ed.), Fachdidaktik Sport (pp. 188–196). UTB.
Trost, S. G., & Loprinzi, P. D. (2011). Parental influences on physical activity behavior in children and adolescents: A brief review. American Journal of Lifestyle Medicine, 5(2), 171–181. https://doi.org/10.1177/1559827610387236
Tupý, J. (2018). Podkladová studie: Člověk a zdraví. Národní ústav pro vzdělávání.
Vašíčková, J., Poláková, M., & Čapková, M. (2021). Pohybová gramotnost v prostředí českého vzdělávání. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 5(2), 17–33.
Vlček, P. (2019). A critical analysis of the Physical Education curriculum in the Czech Republic. Logos Verlag.
Vlček, P. (2021). K revizi koncepce tělesné výchovy v České republice – směřování k pohybové gramotnosti. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 5(2), 51–66.
Vlček, P., & Mužík, V. (2012). Soulad mezi projektovaným a realizovaným kurikulem jako faktor kvality vzdělávání v tělesné výchově. Česká kinantropologie, 16(1), 31–46.
Wang, M. C., Haertel, G. D., & Walberg, H. J. (1998). Achieving student success: A handbook of widely implemented research-based educational reform models (Publication Series No. 12). Mid-Atlantic Regional Educational Laboratory at Temple University & U.S. Department of Education, Office of Educational Research and Improvement.
Wolters, P., Klinge, A., Klupsch-Sahlmann, R., & Sinning, S. (2009). Was ist nach unseren Vorstellungen guter Sportunterricht? Sportunterricht, 58, 67–72.
Wolters, P., & Kemna, P. (2011). Qualitätskriterien für den Sportunterricht: Entwurf eines Rahmenmodells und einer Skala zur erlebten Sicherheit. In K.-O. Bauer & N. Logemann (Eds.), Unterrichtsqualität und fachdidaktische Forschung (pp. 159–185). Waxmann.
Zatloukal, T., Andrys, O., Kovář, K., Novosák, J., Novosáková, J., Suchomel, P., Kovářová, L., Cuberek, R., Zvonař, M., Vokounová, Š., Cacek, J., Čepička, L., Flemr, L., Chrudimský, J., Janíková, M., Musálek, M., Rubín, L., Suchomel, A., Vobr, R., … Ságnerová, S. (2023). Tělesná zdatnost žáků na základních a středních školách: Výuka tělesné výchovy a podpora pohybových aktivit. Tematická zpráva. Česká školní inspekce.
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.
Copyright © 2026 Marcela Janíková