AlMarzooqi, MA, Alhaj, OA, Alrasheed, MM, Helmy, M., Trabelsi, K., Ebrahim, A., & Ben Saad, H. (leden 2022). Příznaky nomofobie, psychologické aspekty, nespavost a fyzická aktivita: Průřezová studie hráčů esportu v Saúdské Arábii. In Healthcare (roč. 10, č. 2, s. 257). MDPI.

Bauman, AE, Reis, RS, Sallis, JF, Wells, JC, Loos, RJF a Martin, BW (2012). Souvislosti fyzické aktivity: Proč jsou někteří lidé fyzicky aktivní a jiní ne? The Lancet, 380(9838), 258–271. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)60735-1

Bahrami, M., Burdette, JH, Laurienti, PJ, Nicklas, BJ, Rejeski, WJ a Fanning, J. (2025). Neurální determinanty sedavého životního stylu u starších dospělých: Analýza mozkové sítě. Brain and Behavior, 15(1), e70085. https://doi.org/10.1002/brb3.70085.

Bunc, V., & Štilec, M. (2007). Složení těla jako ukazatel aktivního životního stylu u starších žen. Studia Kinanthropologica, (3), 17–23.

Bunc, V. (2008). Aktivní životní styl dětí a mládeže jako determinant jejich fyzické zdatnosti a složení těla. Studia Kinanthropologica, (1), 13–17.

Bunc, V. (2009). Nadváha a obezita u dětí: Životní styl jako příčina i následek. Studia Kinanthropologica, (3), 11–17.

Bunc, V. (2018). Pravidelná fyzická aktivita – nezbytný předpoklad kvality života. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu.

Blahušová, E. (2005). Wellness, fitness. Praha: Karolinum.

Buriánková, J., & Buriánek, JJ (2021). Rizika nezdravého životního stylu a důvody jejich reprodukce. In Život na křižovatce rizik (str. 128).

Cockerham, WC (2005). Teorie zdravého životního stylu a konvergence agentury a struktury. Journal of Health and Social Behavior, 46(1), 51–67.

Cockerham, WC (2022). Teoretické přístupy k výzkumu sociálních determinant obezity. American Journal of Preventive Medicine, 63(1), S8–S17.

Cockerham, WC (2023). Teorie zdravého životního stylu v měnící se společnosti: Vzestup infekčních nemocí a digitalizace. Journal of Health and Social Behavior. (Předběžná online publikace)

Cooper, KH (1968). Způsob hodnocení maximálního příjmu kyslíku: Korelace mezi testováním v terénu a na běžeckém pásu. JAMA, 203(3), 201–204.

Dohle, S., Schreiber, M., Wingen, T., & Baumann, M. (2022). Obviňování druhých za jejich nemoc: Vliv implicitních teorií souvisejících se zdravím na obviňování a sociální podporu. Journal of Applied Social Psychology, 52(4), 210–219.

Eurostat. (2022). Zdraví a Evropská unie – fakta a čísla. Získáno z https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained

Ernsting, A., Schwarzer, R., Lippke, S., & Schneider, M. (2012). „Nepotřebuji očkování proti chřipce, protože vedu zdravý životní styl“: Kompenzační zdravotní přesvědčení snižují pravděpodobnost očkování. Journal of Health Psychology, 18(6), 825–836.

Evropský průzkum zdraví (EHIS). (2019). Sběr dat ze zdravotních průzkumů: Česká republika. Praha: EHIS ČR.

Eime, RM, Young, JA, Harvey, JT, Charity, MJ, & Payne, WR (2013). Systematický přehled psychologických a sociálních přínosů účasti na sportu pro děti a dospívající: Informování pro vývoj koncepčního modelu zdraví prostřednictvím sportu. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 10(1), 98. https://doi.org/10.1186/1479-5868-10-98

Hallal, PC, Victoria, CG, Azevedo, MR a Wells, JC (2006). Fyzická aktivita a zdraví dospívajících: Systematický přehled. Sportovní medicína, 36, 1019–1030.

Hamplová, D. (2018). Rodinný stav, kouření a nadměrné pití ve srovnávací perspektivě. Sociologie, 50(6), 647–671.

Henderson, RC, & Shing, TL (2021). Charakterizace pacientů v praxi lifestylové medicíny. American Journal of Lifestyle Medicine, 15(3), 330–346.

Holt-Lunstad, J. (2018). Proč jsou sociální vztahy důležité pro fyzické zdraví: Systémový přístup k pochopení a modifikaci rizik a ochrany. Annual Review of Psychology, 69, 437–458.

Holt-Lunstad, J., Smith, TB a Layton, JB (2010). Sociální vztahy a riziko úmrtí: Metaanalytický přehled. PLOS Medicine, 7(7), e1000316. https://doi.org/10.1371/journal.pmed.1000316

Chan, G., Huo, Y., Kelly, S., Leung, J., Tisdale, C., & Gullo, M. (2022). Dopad eSportů a online videoher na životní styl a chování mládeže: Systematický přehled. Computers in Human Behavior, 126, 106974. https://doi.org/10.1016/j.chb.2021.106974

Cheng, M., Chen, L., Pan, Q., Gao, Y., & Li, J. (2023). Hraní e-sportů a jeho vztah k životnímu stylu, chování a psychické pohodě: Rozsáhlá studie vysokoškolských hráčů e-sportů v Číně. Complementary Therapies in Clinical Practice, 101731. https://doi.org/10.1016/j.ctcp.2023.101731

Lelonek-Kuleta, B., & Bartczuk, RP (2021). Online hazardní hry, platby typu „pay-to-win“, motivace k hazardním hrám a strategie zvládání jako prediktory poruchy hazardu u sázkařů na e-sporty. Journal of Gambling Studies, 37(4), 1079–1098.

Lindsay-Smith, G., Eime, R., O'Sullivan, G., & Van Uffelen, J. (2019). Souvislost mezi fyzickou aktivitou a sociální podporou u starších dospělých: Systematický přehled. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 16(1), 1–22. https://doi.org/10.1186/s12966-019-0850-8

Matějková, A. (2022). Tělesnost v Merleau-Pontyho fenomenologii vnímání (bakalářská práce, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova, Praha, Česko). Získáno z https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/177726

Merlíčková, K. (2008). Zdravý životní styl (diplomová práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín, ČR).

Marques, A., Bordado, J., Tesler, R., Demetriou, Y., Sturm, DJ a de Matos, MG (2020). Kompozitní ukazatel zdravého životního stylu: Studie z 38 zemí a regionů Evropy a Severní Ameriky z průzkumu Zdravotní chování u dětí školního věku. American Journal of Human Biology, 32(6), e23419. https://doi.org/10.1002/ajhb.23419

Moreno, LA, Gonzalez-Gross, M., Kersting, M., Molnar, D., De Henauw, S., Beghin, L., & Ortega, FB (2008). Hodnocení, pochopení a úprava nutričního stavu, stravovacích návyků a fyzické aktivity u evropských adolescentů: Studie HELENA (Zdravý životní styl v Evropě pomocí výživy v adolescenci). Public Health Nutrition, 11(3), 288–299. https://doi.org/10.1017/S1368980007000535

Mudrák, J., Slepička, P., & Slepičková, I. (2014). Vnímané zdraví a motivace k fyzické aktivitě u starších dospělých. Kontakt, 1, 50–57.

MultiSport. (2024). Sportovní aktivita mezi Čechy roste: Návštěvnost sportovních zařízení se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o více než třetinu. Zdroj: https://multisport.cz/blog/navsteva-sportovist-v-prvnim-ctvrtleti-vzrostla-o-tretinu/

Neuls, F., & Frömel, K. (2016). Fyzická aktivita a sportovní preference dospívajících dívek. Olomouc: Univerzita Palackého.

Nooijer, J., Puijk-Hekman, S., & Assema, P. (2010). Kompenzační zdravotní přesvědčení specifická pro kouření a připravenost přestat kouřit u dospívajících. British Journal of Health Psychology, 16, 610–624. https://doi.org/10.1348/2044-8287.002002

Hátlová, B., Chalupová, E., & Wedlichová, I. (2023). Dlouhodobý dopad sportovního aktivačního programu na duševní zdraví ambulantních psychiatrických pacientů. Česká a slovenská psychiatrie, 119(2). (Přeložený název; článek v češtině)

Inchley, J., Currie, D., Jewell, J., Breda, J., & Barnekow, V. (2017). Obezita u dospívajících a související chování: Trendy a nerovnosti v evropském regionu WHO, 2002–2014. Pozorování ze studie WHO o zdravotním chování u dětí školního věku (HBSC). Kodaň: Regionální kancelář WHO pro Evropu.

Janda, D., Gába, A., Rubín, L., Materová, E., Jakubec, L., & Dygrýn, J. (2020). Vztah mezi vybranými charakteristikami rodičů a dětskou nadváhou a obezitou. Tělesná kultura, 42(2), 55–61.

Janssen, LK, Duif, I., van Loon, I., Wegman, J., de Vries, JH, Cools, R., & Aarts, E. (2017). Ztráta kontroly laterálního prefrontálního kortexu u pozornosti zaměřené na jídlo a cíleného výběru jídla u obezity. NeuroImage, 146, 148–156. https://doi.org/10.1016/j.neuroimage.2016.11.042

Johansson, L., Thelle, DS, Solvoll, K., Bjørneboe, GEA a Drevon, CA (2000). Zdravé stravovací návyky ve vztahu k sociálním determinantám a faktorům životního stylu. British Journal of Nutrition, 81(3), 211–220. https://doi.org/10.1017/S0007114500000281

OECD. (2023). Zdraví v kostce 2023: Ukazatele OECD. Paříž: OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/health_glance-2023-en

Owen, KB, Nau, T., Reece, LJ, Bellew, W., Rose, C., Bauman, A., & Smith, BJ (2022). Fair play? Rovnost účasti v organizovaném sportu a fyzické aktivitě u dětí a dospívajících ve vysokopříjmových zemích: Systematický přehled a metaanalýza. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 19(1), 1–13. https://doi.org/10.1186/s12966-022-01346-2

Rojek, C. (2005). Volný čas a cestovní ruch. In C. Calhoun, C. Rojek a B. Turner (eds.), The Sage handbook of sociology (1. vydání, s. 302–314). Londýn – Thousand Oaks – Nové Dillí: Sage Publications.

Rychtecký, A., & Tilinger, P. (2018). Životní styl české mládeže: Fyzická aktivita, standardy a normy motorické výkonnosti. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum Press.

Řezaninová, J., Dopitová, K., Králová, DM, & Dovrtělová, L. (2015). Hypermobilita ve sportu. Studia sportiva, 9(2), 70–76.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). (2018). Zdravotní statistika v ČR. Praha: ÚZIS ČR.

Vajlent, Z. (2008). Pokus o definování pojmu aktivní životní styl. Česká kinantropologie, 12(2), 42–50.

Radtke, T., Scholz, U., Keller, R., & Hornung, P. (2012). Kouření je v pořádku, pokud jím zdravě: Kompenzační zdravotní přesvědčení a jejich role pro záměry a kouření v rámci přístupu Health Action Process Approach. Psychology and Health, 27(2), 91–107. https://doi.org/10.1080/08870446.2011.603422

Sak, P., & Kolesárová, K. (2012). Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada.

Sas-Nowosielski, K., & Szopa-Wiśnios, S. (2022). Souvislosti fyzické aktivity u starších dospělých navštěvujících kluby pro seniory. The New Educational Review, 67, 80–90.

Sekot, A. (2006). Sociologie sportu. Brno: Masarykova univerzita a Paido.

Sekot, A. (2016). Fyzické aktivity v kontextu konzumní sedavé společnosti. Studia sportiva, 10(2), 8–18.

Sigmund, E., Baďura, P., & Sigmundová, D. (2020). Nadváha a obezita v dětství ve vztahu k fyzické aktivitě a nadměrné tělesné hmotnosti jejich rodičů. Praktický lékař, 100(2), 83–87.

Slepičková, I. (2008). Sociologie životního stylu. In P. Slepička (Ed.), Sport a životní styl (1. vyd., s. 11–38). Praha: Karolinum.

Sogari, G., Pucci, T., Caputo, V., & Van Loo, EJ (2023). Teorie plánovaného chování a zdravé stravy: Zkoumání zprostředkujícího vlivu tradičních potravin. Food Quality and Preference, 104, 104709. https://doi.org/10.1016/j.foodqual.2022.104709

 

Slepička, P., Hošek, V., & Hátlová, B. (2009). Psychologie sportu. Praha: Karolinum.

Warburton, DER a Bredin, SSD (2017). Zdravotní přínosy fyzické aktivity: Systematický přehled současných systematických přehledů. Current Opinion in Cardiology, 32(5), 541–556. https://doi.org/10.1097/HCO.0000000000000437

Weiss, K. (1990). Sport ve společnosti, sociologii a časopisech: Chybějící perspektivy a kulturní zvláštnosti v mezinárodní sociální instituci. International Review for the Sociology of Sport, 25(1), 19-31.

WHO. (2022). Alkohol: Klíčová fakta. Ženeva.