The Influence of Physical Education Teacher Specialization on Instruction

Lucie Grajciarová; Marcela Janíková

doi:10.5817/StS2024-1-12

The Influence of Physical Education Teacher Specialization on Instruction

Vol.18,No.01(2024)

Lucie Grajciarová Marcela Janíková

https://doi.org/10.5817/StS2024-1-12

PDF

Abstract

School Physical Education (PE) is a crucial component of the educational process, significantly influencing students' physical, psychological, and social development. To ensure its effectiveness, teachers should thoroughly consider both the content and organizational aspects of instruction. As a part of their education, teachers should acquire adequate skills, knowledge and abilities for teaching in this way. Teacher specialization indicates their official education for teaching respective school subject (here Physical Education), which plays a pivotal role in this context. The main objective of the research presented in this article is to analyze the influence of teacher specialization in PE on PE regarding the recommended structure of lessons and on effective time use in instruction. The research methodology is based on a quantitative approach, especially video-based analysis and the chronometry method were used. The recommended structure was observed in 21 out of 35 PE lessons. In the remaining 14 lessons, the concluding part was missing, which is crucial in terms of concluding moderate-intensity physical activity, as expected during PE instruction. Since even specialized teachers did not include the concluding part, it cannot be conclusively argued in favor of their education as PE teachers. Furthermore, it was found that PE lessons were on average shortened by 12 minutes and 59 seconds, not lasting the full 45 minutes – we introduced the working term "unused time" in the text to describe this phenomenon. Regarding the use of time in PE lessons, it was surprising to find that specialized teachers had a higher average loss time by 10.2% compared to non-specialized teachers.

Keywords:
physical education teacher; teacher’s specialization; lower secondary physical education lesson; loss time in the PE lessons; unused time

Author biography

Lucie Grajciarová

Czech

Zlín Region

References

Arunović, D., Novaković, M., Tomić, Ž. (1979). Opterećenost i angažovanost učenika na časovima fizičkog vaspitanja. Fizička kultura, 33 (5). Beograd, 372–379.

Carlson, T. B. (1995). We hate gym: Student alientation from physical education. Journal of Teaching in Physical Education, 14, 467–477.

Chow, B. C., McKenzie, T. L., & Louie, L. (2008). Children’s physicals activity and envirmental influences during elementary school physical education. Journal of Teaching in Physical Education, 27, 38–50.

Chvál, M., Kasper, T., Kučera, D., Kucharská, A., Mareš, J., Rýdl, K., Spilková, V., Stuchíková, I., Štech, S., & Uličná, K. (2021). Nedostatek kvalifikovaných učitelů nelze řešit rezignací na kvalifikaci. Pedagogika, 71(1), 120–125.

Dvořáková, H., & Engelthalerová, Z. (2017). Tělesná výchova na 1. stupni základní školy. Karolinum.

Egger, K. (2005). Qualität des Sportunterrichts. In A. Gogoll & A. Menze-Sonneck (Eds.), Qualität im Schulsport, 54–59. Czwalina.

Ennis, C. D. (1996). Student’s experiences in sport-based physical education: apologies are necessary. Quest, 48, 453–456.

Fajfer, Z. (2005). Trenér fotbalu mládeže (6-15 let). Olympia.

Fialová, L. (2010). Aktuální témata didaktiky: školní tělesná výchova. Karolinum.

Gavora, P. (1996). Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Paido.

Hanušová, S., Píšová, M., Kohoutek, T., Minaříková, E., Janík, M., Janík, T., Mareš, J., Uličná, K., & Ježek, S. (2017). Chtějí zůstat nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách. Masarykova univerzita.

Hardman, K., Routen, A., & Tones, S. (2014). UNESCO-NWCPEA: World-wide survey of school physical education – final report. Paris, France: UNESCO.

Hrabinec, J. (2017). Tělesná výchova na 2. stupni základní školy. Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.

Janík, T., & Najvar, P. (2008). Videostudie ve výzkumu vyučování a učení. Orbis Scholae, 2(1), 7–28.

Janíková, M., Janík, T., Mužík, V., & Kundera, V. (2008). CPV videostudie tělesné výchovy: sběr dat a zamýšlené analýzy. Orbis Scholae, 2(1), 93–114. 10.14712/23363177.2018.223

Klimtová, H. (2010). Metodika výuky tělesné výchovy na 2. Stupni základních škol z pohledu pedagogické praxe: Náměty pro začínajícího učitele. Ostravská univerzita v Ostravě.

Koucký, J., Bartušek, A., Kostelecká, Y., Šťastný, V. & Zelenka, M. (2023). Kvalifikace, příprava a kompetence učitelů. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Labuta, D. (2022). Aprobovanost učitelů TV jako ukazatel kvality výuky z pohledu žáků v sekundárním vzdělávání [Diplomová práce, Masarykova univerzita]. Archiv závěrečných prací MUNI. https://is.muni.cz/auth/th/xh1ow/

Levin, S., McKenzie, T.L., Hussey, J., Kelder, S., Lytle, L. (2001). Variability of Physical Activity During Physical Education Lessons Across Elementary School Grades. Measurement in physical education and exercise science, 5(4), 207–218.

Lučić, V. (1975). Klasičan čas fizičkog vaspitanja ne obezbeñuje racionalno korišćenje vremena. Fizička kultura. Beograd, 29 (4), 28–30.

McKenzie, T.L., Stone, E.J., Feldman, H.A., Epping, J.N., Yang, M., Strikmiller, P.K., et al. (2001). Effects of the CATCH physical education intervention: Teacher type and lesson location. American Journal of Preventive Medicine, 21(2), 101-109.

Mišković, LJ. (1978). Trajanje fizičke aktivnosti učenika na časovima fizičkog vaspitanja. Fizička kultura. Beograd, 32 (3), 217–219.

Mužík, V., & Hurychová, A. (1994). K novému pojetí didaktiky tělesné výchovy. Masarykova univerzita.

Mužík, V., & Krejčí, M. (1997). Tělesná výchova a zdraví: zdravotně orientované pojetí tělesné výchovy pro 1. stupeň ZŠ. Hanex.

Naul, R., & Scheuer, C. (2020). Comparative analysis of physical education and school sport development and research in Europe. In R. Naul & C. Scheuer (Eds.), Research on physical education and school sport in Europe (pp. 520–544). Aachen, Germany: Meyer & Meyer.

Portman, P. A. (1995). Who is having fun in physical education classes? Experiences of six-gradestudents in elementary and middle schools. Journal of Teaching in Physical Education, 14, 445–453.

Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Portál.

Robinson, D.W. (1990). An attributional analysis of students of student demoralization in physical education settings. Quest, 42, 27–39.

Rychtecký, A., & Fialová, L. (1998). Didaktika školní tělesné výchovy. Karolinum.

Rychtecký, A., & Fialová, L. (2002). Didaktika školní tělesné výchovy. Praha: Univerzita Karlova.

Scruggs, P.W., S.K. Beveridge, P.A. Eisenman, D.L. Watson, B.B. Shultz & L.B. Ransdell. (2003). Quantifying physical activity via pedometry in elementary physical education. Medicine of Sport and Exercise. Vol. 35, 1065–1071.

Skopová, M., & Zítko, M. (2022). Základní gymnastika. Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.

Smith-Ayers, S. F., & Sariscsany, M. J. (2005). Physical education for lifelong fitness: Physical Best teacher's guide. Human Kinetics.

Stackeová, D. (c2014). Fitness programy z pohledu kinantropologie. Galén.

Strong, W. B., Malina, R. M., Blimkie, C. J., Daniels, S. R., Dishman, R. K., Gutin, B, Hergenroeder, A. C., Must, A., Nixon, P. A., Pivarnik, J. M., Rowland, T., Trost, S., Trudeau, F. (2005). Evidence baset physical acitivity for school-age youth. Journal of Pediatric, 146, 732–737.

Vilímová, V. (2009). Didaktika tělesné výchovy. Masarykova univerzita.

Zdanski, I. (1986). Intenzifikacija časa fizičkog vaspitanja. Beograd: Partizan.

Zháněl, J. (2019). Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu Olomouckého kraje pro období 2019-2023. Olomoucký kraj (Česko).

Metrics