On the dedarant's intent and the sense of reserves to international contracts
Vol.9,No.2(2001)
Abstract
Pages:
160–164
Téma výhrad ke smlouvám se zase ocitlo na kodifikační scéně od okamžiku, kdy Valné shromáždění OSN zavázané čl. 13 Charty OSN podpořilo rezolucí 48/31 z 9. prosince 1993 rozhodnutí Komise OSN pro mezinárodní právo zahrnout do kodifikačního programu bod nazvaný "Právo a praxe týkající se výhrad ke smlouvám". Výhrady coby mezinárodně právní institut, jenž obsahují v psané formě tři normativní smlouvy: Vídeňská úmluva o smluvním právu (1969), Vídeiíská úmluva o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám (1978) a Vídeňská úmluva o právu smluv mezi státy a mezinárodními organizacemi (1986) jsou teoreticky i prakticky stále zauzlenou otázkou. Proto bylo přijato rozhodnutí svěřit výhradám samostatnou a hlavní úlohu, přičemž kodifikační název se zkrátil a dnes zní "Výhrady ke smlouvám".
160–164
Copyright © 2017 Dalibor Jílek