Evidence reached in the process of interrogation of a participant in civil proceedings

V zahraniční odborné literatuře je často zastáván názor, podle něhož civilní soudní řády vyspělých ze­mí obsahují pevný a málo početný katalog prostředků, použitelných k vysvětlování skutkového stavu v civil­ním soudním řízení. V tomto smyslu také legislativ­ní úprava civilního práva procesního těchto zemí uvá­dí a poměrně podrobně upravuje důkazní prostředky, které právní řád "dovoluje" a které z hlediska jejich diferenciáce vymezuje zákonem daný "numerus claus­us". K takto uznávaným důkazním prostředkům pak jsou počítáni svědci (výpovědi svědků), znalci (znalec­ké posudky), listiny (obsah listin), ohledání a výslech účastníků (výpověď procesní strany). O možnosti pou­žití jiných důkazních prostředků se zákony ani odborná literatura mnohých zemí nezmiňují; nanejvýš rozlišují mezi osobními a věcnými důkazy, ovšem v rámci zá­konem výslovně připuštěných důkazů, jimiž jsou mož­nosti soudního dokazování omezovány.