Liability of Intermediaries for Unlawful Speech on the Internet: Are We at Risk of Private Censorship?
Vol.31,No.4(2023)
The article addresses the parameters surrounding the liability of internet intermediaries in relation to the unlawful expressions made by third parties online, as well as their responsibility for potential violation of freedom of expression. The author presents these two aspects of regulation of intermediaries as private entities that secure some of international human rights obligations delegated to them by states. These obligations primarily arise from the freedom of expression, the right to respect for private and family life, the prohibition of discrimination, and other fundamental values. In order to strike a balance between the competing interests associated with the exercise of rights and freedoms on the internet, it is crucial for states to enact legislation that clearly outlines the responsibilities of intermediaries. Otherwise, states may engage in so-called private censorship. Given the transnational nature of the internet, it is preferable for these responsibilities to be relatively consistent across states. One harmonizing factor within the European context is the jurisprudence of the European Court of Human Rights. Consequently, the author examines the relevant judgments of the court and analyses whether they contain specific criteria that national-level intermediary regulations should consider or whether it is a question of an ad hoc assessment.
Internet; hate speech; unlawful expression; liability; intermediaries; freedom of expression; censorship; European Court of Human Rights
861–885
Marie Poppeová
Department of Constitutional Law and Political Science, Faculty of Law, Masaryk University, Brno
Ph.D. student
ANGELOPOULOS, C., SMET, S. Notice-and-fair-balance: how to reach a compromise between fundamental rights in European intermediary liability. Journal of Media Law [online]. 2016, č. 2 [31. 7. 2023]. DOI: https://doi.org/10.2139/ssrn.2944917
DATTS, M. Social Media, Populism, and Migration. Media and Communication [online]. 2020, roč. 8, č. 4 [cit. 31. 7. 2023]. DOI: https://doi.org/10.17645/mac.v8i4.3212
HANYCH, M., PIVODA, M. Facebook, Twitter a YouTube jako garanti svobodného projevu? Kritika současného systému notice-and-takedown. Revue pro právo a technologie [online]. 2017, č. 16 [cit. 31. 7. 2023]. DOI: https://doi.org/10.5817/RPT2017-2-11
HUSSEINI, F. a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: C. H. Beck, 2021.
KOPISAARI, P. From Delfi to Sanchez – when can an online communication platform be responsible for third-party comments? An analysis of the practice of the ECtHR and some reflections on the Digital Services Act. Journal of Media Law [online]. 2022, č. 2 [cit. 31 7. 2023]. DOI: https://doi.org/10.1080/17577632.2022.2148335
KOTLAY, A. The Regulation of Social Media Platforms in Hungary. In: WIELEC, M. (ed.). Studies of the Central European Professors’ Network. Ferenc Mádl Institute of Comparative Law; Central European Academic Publishing, 2021.
LAND, M. K. Against Privatized Censorship: Proposals for Responsible Delegation. SSRN Electronic Journal [online]. 2019 [cit. 31. 7. 2023]. DOI: https://doi.org/10.2139/ssrn.3442184
LANE, C. L. The horizontal effect of international human rights law: Towards a multi-level governance approach. Ridderkerk: Ridderprint BV, University of Groningen, 2018.
MARONI, M. The liability of internet intermediaries and the European Court of Human Rights. In: PETKOVA, B., OJANEN, T. (eds). Fundamental Rights Protection Online. Edward Elgar Publishing, 2020. DOI: https://doi.org/10.4337/9781788976688.00022
MOYAKINE, E. Online Anonymity in the Modern Digital Age: Quest for a Legal Right. Journal of Information Rights, Policy and Practice [online]. 2016, č. 1 [cit. 31. 7. 2023]. DOI: https://doi.org/10.21039/irpandp.v1i1.21
O’CINNEIDE, C. Taking Horizontal Effect Seriously: Private Law, Constitutional Rights and the European Convention on Human Rights. Hibernian Law Journal. 2003.
ORĘZIAK, B. Censorship on Digital Platforms and Social Media Versus Freedom of Expression and Pluralism: the Perspective of the Republic of Poland. In: WIELEC, M. (ed.). The Impact of Digital Platforms and Social Media on the Freedom of Expression and Pluralism. Ferenc Mádl Institute of Comparative Law; Central European Academic Publishing, 2021.
PEJCHAL, V. Hate speech and human rights in Eastern Europe: legislating for divergent values. Abingdon, Oxon ; New York, NY: Routledge, 2020. DOI: https://doi.org/10.4324/9781003005742
POLČÁK, R., PÚRY, F., HARAŠTA, J., MYŠKA, M., STUPKA, V. Elektronické důkazy v trestním řízení. Brno: Masarykova univerzita, Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity, 2015.
POLČÁK, R. Odpovědnost poskytovatelů služeb informační společnosti (ISP). Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck, 2009, č. 23.
POLČÁK, R. (ed.). Právo informačních technologií. Praha: Wolters Kluwer, 2018.
POLČÁK, R. Zákaz cenzury jako zásah do svobody podnikání a svobody projevu internetových platforem. In: ŠIMÍČEK, V. (ed.). Právo svobodně podnikat. Praha: Leges, 2023.
STALLA-BOURDILLON, S., THORBURN, R. The scandal of intermediary: acknowledging the bothand dispensation for regulating hybrid actors. In: PETKOVA, B., OJANEN, T. (eds). Fundamental Rights Protection Online. Edward Elgar Publishing, 2020. DOI: https://doi.org/10.4337/9781788976688.00017
VOORHOOF, D. Internet and the right of anonymity. In: Proceedings of the conference Regulating the Internet. Belgrade, 2010. Center for Internet Development, 2011.
WIELEC, M. Fake News as an Important Factor in Digital Platforms’ and Social Media’s Impact on the Guarantees of Freedom of Expression and the Truth of Information. In: WIELEC, M. (ed.). The Impact of Digital Platforms and Social Media on the Freedom of Expression and Pluralism k. Ferenc Mádl Institute of Comparative Law; Central European Academic Publishing, 2021.
Human Rights Council. The promotion, protection and enjoyment of human rights on the Internet. United Nations [online]. 2016. [cit. 31. 7. 2023]. Dostupné z: https://digitallibrary.un.org/record/845728/files/A_HRC_32_L.20-EN.pdf?ln=en
Internet Shutdowns in 2022. Access now [online]. 2023 [cit. 31. 7. 2023]. Dostupné z: https://www.accessnow.org/wp-content/uploads/2023/05/2022-KIO-Report-final.pdf
Nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. III. ÚS 3844/13. 41.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. 10. 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES.
Report of the Special Rapporteur on the promotion and protection of the right to freedom of opinion and expression(A/HRC/32/38). United Nations [online]. 11. 5. 2016, bod 85 [cit. 30. 10. 2023]. Dostupné z: http://daccess-ods.un.org/access.nsf/Get?Open&DS=A/HRC/32/38&Lang=E
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. 7. 2004, ve věci Pla and Puncernau proti Andoře, č. stížnosti 69498/01.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 2. 12. 2008, ve věci K.U. proti Finsku, č. stížnosti 2872/02.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. 5. 2011, ve věci Editorial Board of Pravoye Delo a Shtekel proti Ukrajině, č. stížnosti 33014/05.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. 12. 2012, ve věci Yildirim proti Turecku, č. stížnosti 3111/10.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. 6. 2015, ve věci Delfi proti Estonsku, č. stížnosti 64569/09.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 10. 2015, ve věci Perinçek proti Švýcarsku, č. stížnosti 27510/08.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. 12. 2015, ve věci Cengiz a další proti Turecku, č. stížnosti 48226/10, 14027/11.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 17. 12. 2015, ve věci Kucharczyk proti Polsku, č. stížnosti 72966/13.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. 1. 2016, ve věci Bărbulescu proti Rumunsku, č. stížnosti 61496/08.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 2. 2. 2016, ve věci Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete a Index.hu Zrt. proti Maďarsku, č. stížnosti 22947/13.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. 2. 2017, ve věci Pihl proti Švédsku, č. stížnosti 74742/14.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 9. 2017, ve věci Tamiz proti Spojenému království, č. stížnosti 3877/14.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. 4. 2018, ve věci Benedik proti Slovinsku, č. stížnosti 62357/14.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 28. 8. 2018, ve věci Savva Terentyev proti Rusku, č. stížnosti 10692/09.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4. 12. 2018, ve věci Magyar Jeti Zrt proti Maďarsku, č. stížnosti 11257/16.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 3. 2019, ve věci Høiness proti Norsku, č. stížnosti 43624/14.
Rozsudek Soudního dvora (třetí senát) ze dne 3. 10. 2019, Eva Glawischnig-Piesczek proti Facebook Ireland Limited, věc C-18/18.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 14. 1. 2020, ve věci Beizaras and Levickas proti Litvě, č. stížnosti 41288/15.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 5. 2020, ve věci Lilliendahl proti Islandu, č. stížnosti 29297/18.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4. 6. 2020, ve věci Jezior proti Polsku, č. stížnosti 31955/11.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 6. 2020, ve věci Vladimir Kharitonov proti Rusku, č. stížnosti 10795/14.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 6. 2020, ve věci Ooo Flavus a další proti Rusku, č. stížnosti 12468/15, 23489/15 a 19074/16.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. 2. 2021, ve věci Budinová a Chaprazov proti Bulharsku, č. stížnosti 12567/13.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. 6. 2021, ve věci Association ACCEPT a další proti Rumunsku, č. stížnosti 19237/16.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. 8. 2021, ve věci Kilin proti Rusku, č. stížnosti 10271/12.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. 12. 2021, ve věci Standard Verlagsgesellschaft mbH proti Rakousku (č. 3), č. stížnosti 39378/15.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 5. 2023, ve věci Sanchez proti Francii, č. stížnosti 45581/1588.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. 9. 2023, ve věci Zöchling proti Rakousku, č. stížnosti 4222/18.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. 6. 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu.
Sněmovní tisk č. 1232, 8. volební období, dostupný z https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1232&CT1=0
Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republik v roce 2022. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2022 [cit. 31. 7. 2023]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License.
Copyright © 2024 Marie Poppeová