Vývoj právní úpravy rozhodčího řízení

Podstata rozhodčího řízení a navazujícího výkonu rozhodčích nálezů je přenesení projednávání a rozhodování určitých sporů ze soudů, do jejichž pravomoci tyto věci jinak patří, na rozhodce jako soukromé fyzické osoby vybírané ad hoc nebo zvláštní stálé rozhodčí soudy. Řízení před rozhodci je tedy jedním z druhů rozhodování mezi účastníky, v němž je poskytována autoritativní ochrana určitým subjek­tivním občanskoprávním vztahům nestátním orgánem, kterým jsou buď rozhodci ad hoc nebo stálé rozhodčí soudy. Výsledkem činnosti rozhodců a rozhodčích soudů je rozhodčí nález, který má zásadně tytéž účinky jako pravomocný soudní rozsudek, je tedy především státní mocí vykonatelný. Jelikož v rozhodčím řízení se stát vzdává části svých kompetencí tím, že umožňuje, aby v určitých právních věcech místo sou­du rozhodovali rozhodci jako soukromé osoby, které si strany zvolí, neboť k nim mají důvěru, je nezbytné takovou právní úpravu provést zákonem. Všude tam, kde tedy soukromá vůle svěřuje spornou věc k projednání a rozhodnutí jistým soukromým osobám, a odnímá ji takto státním soudů, mluvíme o řízení rozhodčím.