Jednatelství bez příkazu jako specifický důvod vzniku závazku

Jednatelství bez příkazu (latinsky negotiorum gestio) je důvodem vzniku závazkového vztahu, který má původ v římském právu. V moderní době nemá v reál­ném životě, a proto ani v právní úpravě, takovou frekvenci, jakou měl tento institut ve starořímské společnosti. Zakladatel novodobé přirozenoprávní koncepce Hugo Grotius zastával stanovisko, že negotiorum gestio nemá přirozenoprávní základ. Přesto ve všech mo­derních evropských kodifikacích, tedy v právním pro­středí ovlivněném recepcí římského práva, úpravu to­hoto institutu nalezneme. Naproti tomu právní řády zejména angloamerického právního prostředí neznají žádné všeobecné zásady jednatelství ve prospěch cizí osoby bez smluvního základu. V jednotlivých přípa­dech jsou vzájemné nároky založeny na vypořádání z pohledu "unjust enrichment" - bezdůvodného obohacení. V našem Občanském zákoníku nalezneme in­ stitut "jednatelství bez příkazu" jako jeden z typizovaných důvodu vzniku závazku v části osmé. Zvláštností tohoto obligačního poměru je, že vzniká bez smluv­ního základu. V římském právu je negotiorum gestio, z hlediska povahy zavazovacích důvodů, systematicky zařazeno mezi kvazikontrakty. Předmětem následující­ho pojednání bude zkoumání důvodů vzniku závazku nejprve v rovině obecné, posléze s ohledem na jednatelství bez příkazu.