Stát jako subjekt rozhodčího řízení aneb o postavení státu v rozhodčím řízení

V posledních desetiletích do světového obchodní­ho trhu začínají stále více zasahovat i subjekty ve­řejného práva - především státy. Nepředstavují však už regulátora trhu, ale vystupují v pozici obchodní­ka. Nicméně již při prvním pohledu je zřejmé, že jsou nadány vlastnostmi odlišnými od běžných obchodní­ ků, které znemožňují jejich úplnou asimilaci. Tento stav z právního hlediska způsobuje komplikace. Zá­klad obchodování vytvářejí závazkové právní vztahy, v nichž obě strany mají rovnocenné postavení (což se projevuje i v případě řešení sporů nadřazeným nezá­vislým subjektem), avšak stát, který neni primárně určen k vytváření zisku, si zachovává proti ostatním obchodníkúm výhodnější postavení. Tato situace pak může způsobovat, že spravedlivé řešení sporů z uvede­ných závazků je obtížné. Jedním z možných způsobů jak tento problém eliminovat je tzv. mix arbitráž, t.j. rozhodčí řízení, kdy sporné strany tvoří subjekt veřej­ného práva (např. stát) a soukromoprávní subjekt.