Ústavní a mezinárodněprávní východiska místního referenda
Roč.15,č.4(2007)
Abstrakt
Stránky:
310–318
Problematika místního referenda v sobě z hlediska ústavního snoubí principy práva na samosprávu, práva podílet se na správě věcí veřejných a principy hlasovacího práva, které korelují s principy práva volebního. K tomu se přidávají další ústavní principy, které s místním referendem více či méně souvisejí (např. svoboda projevu v kampani nebo principy spravedlivého procesu při soudním přezkumu místního referenda).
Vezmeme-li v úvahu, že Ústava téměř pomíjí přímou demokracii a otázky samosprávy upravuje spíše nedostatečně, pak nepřekvapí, že místní referendum není v Ústavě zakotveno explicitně. Jinak tomu bylo pouze v krátkém období let 1990-1992, kdy na základě ústavního zákona č. 294/1990 Sb. bylo do tehdy platné Ústavy vtěleno ustanovení, že o věcech místní samosprávy rozhodují občané na obecních shromážděních, referendem nebo prostřednictvím zastupitelstva obce. Zatímco úprava obecních shromážděni nebyla nikdy přijata, místní referendum se svého prováděcího zákona dočkalo. Stávající Ústava České republiky však již zná toliko zastupitelstvo, o místním referendu se expressis verbis nezmiňuje, takže jeho ústavní východiska musíme hledat rozesetá v různých částech Ústavy a Listiny.
Vezmeme-li v úvahu, že Ústava téměř pomíjí přímou demokracii a otázky samosprávy upravuje spíše nedostatečně, pak nepřekvapí, že místní referendum není v Ústavě zakotveno explicitně. Jinak tomu bylo pouze v krátkém období let 1990-1992, kdy na základě ústavního zákona č. 294/1990 Sb. bylo do tehdy platné Ústavy vtěleno ustanovení, že o věcech místní samosprávy rozhodují občané na obecních shromážděních, referendem nebo prostřednictvím zastupitelstva obce. Zatímco úprava obecních shromážděni nebyla nikdy přijata, místní referendum se svého prováděcího zákona dočkalo. Stávající Ústava České republiky však již zná toliko zastupitelstvo, o místním referendu se expressis verbis nezmiňuje, takže jeho ústavní východiska musíme hledat rozesetá v různých částech Ústavy a Listiny.
310–318
Biografie autora
Filip Rigel
Katedra správní vědy a správního práva, Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Brno
doktorand; asistent soudce Nejvyššího správního soudu
Copyright © 2017 Filip Rigel