Subjektivní faktor ve veřejné zakázce

Zadávání veřejných zakázek je procesem velmi specifickým. Specifikum až zvláštnost, podle mého názoru, spočívá mimo jiné v tom, že nepatrný zlomek zakázek nelze „jednoduše“ zadat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále také „ zákon“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“ nebo „ZVZ“). Mám na mysli konkrétně situace, kdy smluvní vztah zadavatele a dodavatele je založen na důvěryhodnosti a zadání zakázky po splnění předcházejícího závazku novému a pro zadavatele neznámému vybranému dodavateli většinou důvěryhodnost předcházejícího vztahu postrádá, ovšem pro plnění zakázky je významná.
Vidím zde minimálně dva základní problémy kromě dodržení správného postupu podle zákona o veřejných zakázkách ve vztahu k důvěryhodnosti, a to riziko vzniku škody či riziko poškození dobrého jména zadavatele v novém smluvním vztahu. Náhrada škody totiž může svým rozsahem případný postih dohledového orgánu z důvodu nesprávného postupu podle zákona zastínit.