Právní realita a skutečnost

Článek popisuje vztah mezi právní a materiální realitou. Pod pojmem právní realita je v článku chápán soubor právních faktů, vztahů a stavů vznikajících v poli působnosti určitého právního systému. Tento soubor představuje abstraktní svět ovládaný vlastními, v právních normách vyjádřenými pravidly a kauzalitami.
Článek vychází z přesvědčení, že právo je ze své podstaty allopoietický systém určený k interakci se svým okolím a této interakci je také přizpůsobeno. Článek nabízí základní charakteristiky interakce právní reality s faktickým světem, jakož i způsobu, kterým se právo adaptuje na okolní svět – způsobu příznačného pro právo jako sociální jev a normativní systém.
Právní realita je specifickou formou konstrukce sociální reality, prostředkem organizování a interpretace sociálního světa. Přes nebo právě díky své abstraktní povaze je společenským fenoménem, reálně ovlivňujícím materiální vztahy ve společnosti.
Smyslem konstrukce právní reality není autentický popis materiálních či ekonomických vztahů, ale vytvoření východiska, které umožní jejich efektivní regulaci.
Právní realita je formálně nezávislá na externí materiální realitě. Jako taková je prostředkem umožňujícím změnu statusu sociální reality bez ohledu na vnější tlaky a jejich zdroje.