Klepání na bránu očistce. K opakovaným snahám o změnu úpravy zákonodárného procesu

Vzhledem k mnohočetným dopadům, které na lidské životy má právní regulace, není nikterak překvapivé, že je pozornost věnována nejen jejímu obsahu a formě (např. jazyková podoba právních norem1), nýbrž také procesům a podmínkám jejího vzniku, a to nejen v zahraničí, ale postupně i u nás. Odborné, občanské a leckdy i politické spory se vedou nad rozsahem, obsahem i dynamikou právní regulace, přemýšlí se o tom, kdy je potřebná a kdy zbytečná, neboť v obojím případě se může projevit selhání státu tu nevšímavého, tu si naopak všímajícího přespříliš, analyzuje se legislativní technika, vlivy lobbistů, působení judikatury, organizace zákonodárného procesu atd. V plejádě vlivů, které působí na to, jak nakonec vypadá právní předpis, resp. jaký význam v něm obsaženým pravidlům aplikační praxe přizná, mohou pravidla zákonodárného procesu vlastně sehrávat roli dosti omezenou; ostatně i v teorii tvorby práva jsou jen dílčím aspektem procedurálním, případně i organizačním. Podceňována by však být neměla, jak o tom ostatně svědčí jak kritická judikatura Ústavního soudu, tak i občasné pokusy provést nějakou změnu v jednacích řádech obou komor Parlamentu; o doktrinární reflexi nemluvě.