Skryté nástrahy rituálu smíření a neslavný konec přemyslovského knížete Jaromíra

Po letech strávených na českém trůně v rozmezí 1004 až 1012 byl Přemyslovec Jaromír postaven před výzvu, která dalekosáhle poznamenala jeho někdejší harmonický poměr vůči otonské říši i jeho budoucí vyhlídky na knížecí důstojenství. Jaromírovým panstvím otřásl roku 1012 kníže Oldřich, jemuž se silou zbraní podařilo uchvátit moc v Čechách a přinutit staršího bratra Jaromíra k útěku. Poté, co vyhnaný Přemyslovec překročil hranici země, začala se na říšské půdě odvíjet zápletka dalšího ze strastiplných příběhů, jimiž Jaromírův život překypoval. Nesl se tentokrát ve znamení pokusu o usmíření s římským králem Jindřichem II., kterého si Jaromír stihnul nahněvat tím, že nechal pobít bavorské poselstvo putující přes Čechy do Polska. Sehnaný z trůnu a v nemilosti otonského dvora, vsadil Jaromír vše na říšskou kartu a na rituální pokání, kterým chtěl vykoupit svá provinění v očích krále Jindřicha.