Nový občanský zákoník a licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví
Roč.22,č.4(2014)
Abstrakt
Stránky:
295–304
I přes nesporný hospodářský význam a zájem na bezproblémové aplikaci smluvního práva licenčního, nebyl až do roku 2014 institut licenční smlouvy upraven pro oblast soukromého práva jednotně. Regulace byla před reformou českého civilního práva hodnocena jako „roztříštěná a neústrojná.“ Vůdčí myšlenkou v rámci rekodifikace civilního práva České republiky tak dle důvodové zprávy byla v oblasti regulace licenční smlouvy snaha o systematizaci a sjednocení právní úpravy tohoto smluvního typu. Mimo tohoto koncepčního posunu v úpravě licenční smlouvy došlo i k zásadní proměně chápání nehmotných statků. Oba tyto okruhy otázek jsou adresovány v obecné části tohoto příspěvku se zaměřením na práva k průmyslovému vlastnictví. Ve zvláštní části je pak provedena analýza právního rámce licenční smlouvy v účinném občanském zákoníku a to nejprve v obecném kontextu. V detailech je dále představena aktuální regulace vzniku, formy, stran, jejího obsahu (podstatným, pravidelným a vedlejším náležitostem), oprávnění k vymáhání práv z licenční smlouvy, jakož i dispozice s licencí. Pro demonstraci změn ve zkoumané oblasti je úprava v OZ komparována s úpravou ve zrušeném obchodním zákoníku. Pozornost je věnována i vztahům obecné právní úpravy v účinném občanském zákoníku a jednotlivých úprav ve speciálních zákonech.
295–304
Biografie autora
Matěj Myška
Ústav práva a technologií, Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Brno
asistent
Copyright © 2016 Matěj Myška