Restorativní justice v oblasti vězeňství: utopie, nebo výzva?

Koncept restorativní justice je v českém trestněprávním prostředí tradičně spojován s užitím restorativních programů, zejména s mediací, v rámci tzv. odklonů od trestního řízení. Jeden z hlavních důvodů, proč byly tyto odklony do české trestněprávní úpravy zavedeny, byla zejména snaha posílit práva a postavení oběti v trestním řízení. Je však namítáno, že restorativní přístup toho nabízí mnohem více, a to i ve vztahu k potřebám pachatelů. Vězeňství je tudíž další oblastí, kde může mít aplikace restorativních hodnot svůj velký význam. Přestože je i v rámci restorativního proudu považováno za kontroverzní, zda má restorativní justice působit i v tomto prostředí, existuje nyní převážně shoda v tom, že restorativní koncept by se měl snažit ovlivnit i to, co se děje za vězeňskými zdmi. Cílem tohoto článku je představit restorativní ideje, principy a programy, které je možno implementovat ve vězeňském prostředí, a to v návaznosti na zkušenosti, které se osvědčily v zahraničí. Snahy o reformu celého vězeňského systému v restorativním duchu budou doplněny o skromnější pokusy zavést jednotlivé restorativní programy pro určité oblasti vězeňského života. Závěrem budou popsány možnosti stávající české trestněprávní úpravy a programy, které již v praxi fungují.