Dočasné útočiště
Roč.2,č.6(1994)
Během 80 let se chopila pojmu "dočasného útočiště" mezinádně právní nauka, aby osvětlila jeho náplň, přestože měl být důsledně a výlučně používán k deskripci omezené formy ochrany v souladu s článkem 31 Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Výraz tak neměl popisovat novou realitu, neboť se týkal hromadného proudu uprchlíků, kteří zpravidla vstupovali na území přijímajícího státu mimo řádné právní kanály. Výkonný výbor programu vysokého komisaře (EX COM) v dočasném útočišti spatřoval druh přechodné ochrany, vhodné pro hromadnou migraci osob. Názorové střetávání se tak projevovalo v praxi i teorii mezinárodního práva.
48–63
Copyright (c) 2018 Časopis pro právní vědu a praxi