Doporučení (zásady) pro rozhodování veřejné správy v pohledu správní vědy

Ve třetím z krátké série článků věnovaných problematice rozhodování ve veřejné správě poté, co jsem se zaměřila na obecnou charakteristiku a specifické rysy tohoto jevu a dále na podrobnější pojednání o omezeních rozhodovací činnosti veřejné správy, naskýtá se nyní vcelku logicky otázka, jakými zásadami nebo doporučeními by rozhodování v moderní a demokratické veřejné správě mělo být ovlivňováno resp. podle jakých kritérií by veřejná správa ve své rozhodovací činnosti měla být poměřována.

Již v předchozím článku byla zdůrazněna vzájemná provázanost a podmíněnost existujících omezení pro rozhodovací činnost veřejné správy a určitých doporučení či zásad, kterými by se ve své rozhodovací činnosti subjekty vykonávající veřejnou správu měly řídit. Ve skutečnosti totiž při každé rozhodovací činnosti se do jisté míry uplatňují a jsou respektovány nebo naopak porušovány nebo překračovány na jedné straně některé existující limity a na straně druhé některá pravidla, resp. poznatky vztahující se k danému typu nebo druhu rozhodování.

Jinými slovy omezení (limity) a doporučení (zásady) pro rozhodování jsou vzájemně spolu propojeny a společně, ve svém souhrnu umožňují vymezení rozsahu, obsahu a hranic rozhodovací činnosti v jejich podstatných rysech, přičemž omezení znamenají tedy hranice, limity, za které není možné nebo vhodné jít a naopak zásady představují hlavní pozitivní charakteristiky realizace rozhodovací činnosti ve sféře veřejné správy.