Ukládání správních trestů za účinnosti nové právní úpravy (nejen na příkladu přitěžujících a polehčujících okolností)

Roč.26,č.2(2018)

Abstrakt
Pro veřejnou správu, v podmínkách právního státu, je nezbytné zajistit relativně volně určenou obsahovou stánku jejího výkonu, aby mohla pružně zajišťovat realizaci moci exekutivní. K zajištění jejího chodu je veřejná správa nadána mj. oprávněním trestat (rozhodovat o vině a trestu za správní delikty) a s tímto souvisí uvážení správního orgánu o spravedlivém a přiměřeném správním trestu, tedy o volbě jeho druhu a výměry. Vedle zásady zákonnosti je jedním ze stěžejních principů při správním uvážení princip přiměřenosti, který dává rámec správním orgánům při stanovování druhu a výměry správních trestů. Autorka se proto věnuje v textu tomuto principu, neboť dává limity správním orgánům v jejich správním uvážení.

Mezi základní kritéria napomáhající ukládat přiměřený správní trest vedle určení povahy a závažnosti přestupku a zohlednění absence společného řízení o přestupku neodmyslitelně patří polehčující a přitěžující okolnosti  působící jako vodítko pro správné a spravedlivé určení správního trestu. Autorka nejdříve poukáže na aktuální postavení správního trestání v ČR a v této souvislosti se zaměří na problematiku ukládání správních trestů a roli přitěžujících a polehčujících okolností nejen dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ale i v judikatuře správních soudů. Tento příspěvek si neklade za cíl suplovat roli komentářů k přestupkovému zákonu. Zejména z důvodu rozsahu se proto nevěnuje každé jednotlivé okolnosti zvlášť, ale spíše se snaží poukázat na některé další závěry vyplývající z odborné literatury, nebo z judikatury.


Klíčová slova:
Správní trestání; reforma správního trestání; nový přestupkový zákon; správní trest; správní uvážení; princip přiměřenosti; kritéria pro ukládání správních trestů; přitěžující okolnosti; polehčující okolnosti.

Stránky:
305–320
Biografie autora

Nikola Jílková

Katedra správní vědy a správního práva, Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

doktorandka
Reference

FENYK, J., R. HÁJEK, I. STŘÍŽ a P. POLÁK. Trestní zákoník a trestní řád: průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou. 1. díl, Trestní zákoník. Praha: Linde, 2010.

JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 6. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Leges, 2017.

JEMELKA, L. a P. VETEŠNÍK. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. Komentář. Praha, C. H. Beck, 2017.

KLÍMA, K. a kol. Odpovědnost veřejné moci. Praha: METROPOLITAN UNIVERSITY PRAGUE PRESS, 2013.

KOPECKÝ, M. Příslušnost v řízení o přestupcích. ASPI, 2018.

KOŠIČIAROVÁ, S. Principy dobrej verejnej správy a Rada Európy. Iura Edition, 2012, Právna monografia.

POTMĚŠIL, J. Poznámky k věcnému záměru nového zákona o přestupcích. Správní právo, 2014, roč. XLVII, č. 1–2.

PRÁŠKOVÁ, H. Nové přestupkové právo. Praha: Leges, 2017.

RUBEŠ, P. Zákon o vodovodech a kanalizacích. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

SKULOVÁ, S. Správní uvážení – základní charakteristika a souvislosti pojmu. Brno: Masarykova univerzita, 2004.

ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012.

Vládní návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich včetně důvodové zprávy. Sněmovní tisk 555/0, část č. 1/2 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 2015 [cit. 16. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7 & ct=555 & ct1=0

Metriky

0

Crossref logo

0


893

Views

1112

PDF views