Indosace směnky a vyloučení námitek směnečného dlužníka

Nabyvatel směnky (indosatář) má při indosaci pod kontrolou zpravidla jenom jedno směnečné prohlášení - prohlášení svého indosanta - a i to ne za všech okolností. Pro každého dalšího nabyvatele směnky by tak jistě bylo ideální, kdyby se mohl spolehnout na sta­rou zásadu qoud non est in cambio, non est in mundo - a nemusel se zabývat jinou skutečností než textem směnky. Bezpečnost hospodářského provozu jistě vy­žaduje, aby kupujícím zamýšlená příznivá změna - nabytí práv ze směnky - nebyla narušena okolnost­mi, které jsou neznámé a z pouhého formálního obsahu listiny je nelze rozpoznat.
Ze strany směnečných dlužníků (akceptanta, trasanta, indosanta, avalisty, čestného příjemce a výstav­ce vlastní směnky) však mohou povstávat nejrůznější námitky. Dlužník se bude jistě bránit placení, když byl jeho podpis na směnce zfalšován, vynucen násilím nebo získán podvodem. Stejně tak se bude zavázaná osoba - mnohdy s nemenší intenzitou - bránit tehdy, jestliže zaniknul kauzální vztah, pro který byla směnka použita (příslušný směnečný dlužník potom zpravidla zastává stanovisko, že by zaplacením směnky plnil "neexistující závazek").