Výhrady a ostatní jednostranná prohlášení ve vztahu k mezinárodním smlouvám

Dovolenost upřesňovat či dokonce měnit právní účinky závazků obsažených v přijatém textu mnoho­stranné mezinárodní smlouvy prostřednictvím jedno­stranných prohlášení ze strany státú podepisujících či ratifikujících smlouvu představuje jeden z jedinečných rysů mezinárodního smluvního práva. Zvlášť zásadní význam má jednostranné prohlášení označované v me­zinárodním smluvním právu jako výhrada (reservati­on). Uložením výhrady k mezinárodní smlouvě stát deklaruje svůj úmysl vyloučit nebo změnit právní úči­nek některých ustanovení smlouvy v aplikaci vůči so­bě, jinými slovy dát najevo, že ačkoli souhlasí být vá­zán smlouvou, neděje se tak ve vztahu ke smlouvě celé a některé závazky vyplývající ze smlouvy není ocho­ten převzít vůbec nebo pouze v modifikované podobě oproti dohodnutému právnímu rámci.