Volba sudiště v soukromoprávních vztazích s mezinárodním prvkem

Prorogace (pravomoci, příslušnosti) je obecně chá­pánfa jako dohoda stran o tom, že jejich spor bude řešit určitý soud, proto se lze setkat také s označením to­hoto právního úkonu ekvivalentem volba sudiště. Tato obecná definice bývá naplňována různým obsahem v závislosti na tom, který právní řád ji naplňuje, a dále zda je používána v rovině vnitrostátní, nebo v rovině mezinárodní. Především právní praxe se poměrně čas­ to potýká s problémem obsahových možností tzv. pro­cesních režimových doložek, v nichž je obsažena právě prorogace. V podmínkách českého práva lze najít úpravu prorogace ve třech ustanoveních - v § 89a OSŘ a § 37 odst. 2 a 3 MPSaP. Jakkoliv je svým rozsahem tato úprava stručná, zakládá celou řadu interpretač­ních úskalí.