Nizozemské referendum a budoucnost Smlouvy o Ústavě pro Evropu

Roč.14,č.1(2006)

Abstrakt
Výsledky referend konaných v roce 2005 ve Francii a Nizozemsku k ratifikaci Smlouvy o Ústavě pro Evropu (dále jen evropská ústava) vyvolaly nejenom překvapení a znepokojení či naopak potvrzení pochyb­ ností o současném vývoji integrace Evropy, především měly faktický vliv na podobu a hodnocení samotného ratifikačního procesu. Francouzské a nizozemské "ne" ratifikace smlouvy o Ústavě pro Evropu s sebou přines­lo sebereflexi fungování evropských orgánů v rozšířené Evropě a další diskuse o osudu evropské ústavy v je­jí současné podobě. Kritika stávajícího stavu Evrop­ské unie získala novou legitimitu: ratifikaci evropské ústavy odmítla většina občanů Nizozemska, tedy země, která je tradičně počítána mezi členské státy Unie silně podporující integrační projekt. Tento zakládají­cí člen Evropské unie je, se svými partnery z Benelu­xu, spojován s úsilím o široký integrační koncept, silné postavení nadnárodních evropských institucí a snahou o omezování práva veta členských států v evropském rozhodovacím procesu. Po neúspěšných referendech se Evropská unie ocitla v hluboké krizi, kterou charak­terizuje atmosféra nejistoty o osudu evropské ústavy, o způsobu pokračování ratifikačního procesu a o bu­doucnosti projektu evropské integrace.

Stránky:
32–40
Metriky

432

Views

286

PDF views