Evropeizace ústavního práva v České republice (vybrané problémy)

Roč.17,č.3(2009)

Abstrakt
Česká republika přistoupila k Evropské unii 1. května 2004 na základě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii (č. 44/2004 Sb.m.s.) podepsané v Aténách 16. dubna 2003. S přistoupením byl vyjádřen souhlas v referendu konaném ve dnech 13. a 14. června 2003 (blíže sub 2.3). Význam tohoto aktu spočíval nejen v začlenění ČR do systému hospodářských a politických vztahů s dalšími členskými státy v Evropě, a to v novém institucionálním a právním kontextu. Významně se projevil i uvnitř státu, kde se změnila pozice jednotlivých státních orgánů, jejich vzájemné vztahy a kompetence, což byl nepřímý předmět rozhodování občanů. Došlo rovněž k tiché změně řady ustanovení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod („LPS“), aniž se změnil jejich text. Rovněž tak se změnilo postavení Ústavního soudu, kde došlo jednak k novelizaci právní úpravy jeho postavení již s předstihem v roce 2001 a 2002, jednak se výrazně rozšířil okruh problémů, kterými se musel ve své činnosti zabývat. Ústavní soud se tak dostal do nového právního prostředí (tzv. „Verfassungsverbund“ – viz níže) a musel začít řešit nové problémy a hledat pro ně základní stanoviska. V tomto příspěvku sleduji jen ty z nich, které jsou spjaty s pojmem „evropeizace“.

Stránky:
159–174
Metriky

310

Views

212

PDF views