Evropský soud pro lidská práva a české soukromé právo: k nápravným opatřením přijímaným po odsuzujících rozsudcích

Vít Schorm

Abstrakt

Tento příspěvek si nekladl za cíl popsat všechny vlivy judikatury ESLP na české soukromé právo. Po listopadu 1989 se podstatně změnila východiska pro tvorbu celého právního řádu, a tedy i práva soukromého, jedním z východisek se stala lidská práva a základní svobody, chráněné mimo jiné Úmluvou, k níž ČSFR záhy přistoupila, jak již bylo uvedeno. Změna východisek s sebou postupně přinesla radikální změnu právních norem ve všech odvětvích. Samotná Úmluva se stala přímo součástí právního řádu a začal ji též aplikovat Ústavní soud, k němuž se obecné soudy zatím spíše nesměle připojují. Rozhodně tedy nebylo a ani není nutně třeba odsuzujícího rozsudku proti naší zemi k tomu, abychom změnili naši právní úpravu. Tak jako je Úmluva instrumentem evropského veřejného pořádku, má i judikatura Soudu nutně efekt erga omnes věci interpretované. V nedávné době bylo např. změněno ustanovení občanského soudního řádu týkající se povinnosti soudu zaslat protistraně podané odvolání do nákladů řízení; Česká republika se tu vyhnula odsouzení díky smírným urovnáním dvou stížností a promítnutí judikatury Soudu proti Rakousku do naší procesní úpravy se pak stalo otázkou zdravého rozumu.
Věci však nejdou vždy zdaleka tak hladce, což prokazuje právě vývoj kolem zavedení prostředků nápravy nepřiměřené délky soudního řízení. Vzhledem k tomu, že tato problematika je předmětem jiného příspěvku na konferenci, byť ten se nezabývá okolnostmi jejího vzniku, rozebírat ji blíže na tomto místě není namístě.

Bibliografická citace

SCHORM, Vít. Evropský soud pro lidská práva a české soukromé právo: k nápravným opatřením přijímaným po odsuzujících rozsudcích. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2010, č. 1, s. 5-9. [cit. 2019-09-17]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6509

Plný Text: