Vliv společenských hnutí na aplikaci a interpretaci práva – trochu jiný aktualismus

Občanská společnost, neziskový sektor, sociální hnutí nebo názorové platformy jsou dle mého soudu činitelé, které se výrazně podílejí na realizaci práva. Nikoli pouze jako adresáti, nebo jako subjekty aplikující právo, ale také jako tvůrci práva. Či spíše – v posledním případě – jako činitelé, kteří ovlivňují to, jaké právo je, jak se právo interpretuje. Nelze však přehlédnout, že vedle politických stran, které se podílejí na moci ve státě, představují sílu formující právo. Sílu nikoli v tom smyslu, že by se institucionalizovaně podílely na moci. Svůj vliv promítají do způsobu, jímž jsou interpretovány právní texty. Většinou nemají ambice měnit právní texty, ale způsob nakládání s nimi. Ovšem lze vystopovat i sdružení, jejichž cílem je změnit právní předpisy konkrétního státu, či změnit způsob fungování moci. Nemá smysl zabývat se subjekty či tendencemi, které tak chtějí učinit zcela v rozporu se základním směřováním toho kterého státu, či které se pokoušejí změnit demokratické směřování konkrétního státu. Celkově lze činnost neziskového sektoru ve vztahu ke státu charakterizovat takto: „Tyto instituce nám umožní současně stát mimo vládu, vzdorujíce a omezujíce její rozpínání, a angažovat se ve správě vlastních věcí pomocí skutečně demokratických institucí.“ Neziskový sektor stojí jako protiváha úřední moci a společně formuje demokratické procesy v rámci právního státu a představuje jeden z prvků právního pluralismu.