„Českoslovenští“ důchodci v pasti práva Evropské unie

Červnový rozsudek Soudního dvora o otázkách Nejvyššího správního soudu k případu Landtová se dostal na první stránky novin. Slováci by prý mohli chtít od České republiky vyrovnávací důchody. To by představovalo miliardové výdaje. Slovenský tisk začal nárok též ohlašovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí však rychle sdělilo, že dosavadní dorovnávání slovenských důchodů ukončí. To by se dalo předpokládat dokonce u štědřejší vládní sestavy než té, jež se všemožně snaží omezit sociální výdaje a ukázat přitom přísnost.
Příběh „československých“ důchodců se vleče dvě desetiletí. Zmíněným rozsudkem nekončí. Následovat bude další rozhodování českých soudů. Nelze vyloučit ani zásah zákonem.
Význam případů „československých“ důchodců už překračuje hranice právního odvětví. Nejde jen o celkem okrajové rozdělení důchodové soustavy při rozpadu státu, ale obecně o postavení práva Evropské unie v novém členském státě při střetu s jeho ústavními základy.
Nechtěl bych čtenářům předstírat odstup od věci. V letech 1998-2003 jsem byl asistentem místopředsedy Ústavního soudu a v letech 2004-2008 poradcem pro evropské právo na Nejvyšším správním soudu. Několikrát jsem připravoval stanoviska pro rozhodování soudců nebo jsem byl žádán o vyjádření. Můj názor na věc se ovšem vyvíjel též debatami se špičkovými odborníky.