Kontrasignace

Zdeněk Koudelka

Abstrakt

Ústava z roku 1993 platná na území Čech, Moravy a Slezska se vrátila u hlavy státu ke kontrasignaci některých rozhodnutí prezidenta předsedou vlády nebo jím pověřeného člena vlády jako podmínce platnosti rozhodnutí.
Zárodky kontrasignace lze najít v anglické monarchii, kde ve středověku původně odpovídal králi spolupodpisující vysoký úředník za to, že vyhotovená listina odráží vůli krále. Teprve od roku 1711 došlo k výslovné úpravě, že král nenese odpovědnost za činnost úředníků v kabinetu, a tím byla dovršena přeměna odpovědnosti kontrasignujícího ministra na odpovědnost vůči Parlamentu, což převzaly i monarchie jiné.1 Kontrasignace aktů hlavy státu v dnešním smyslu se na evropském kontinentě vyvinula v monarchiích v době jejich přerodu z absolutních na konstituční. Účelem kontrasignace bylo zajistit vliv postupně vytvářené reprezentace lidu na rozhodnutí hlavy státu, která nebyla závislá svým úřadem na volbách, ale získala svůj post na základě nástupnického práva. Kontrasignaci doprovázelo zachování principu neodpovědnosti panovníka, kdy za jeho akty přebírá odpovědnost kontrasignující jedinec.

Bibliografická citace

KOUDELKA, Zdeněk. Kontrasignace. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2011, č. 2, s. 118-124. [cit. 2019-10-16]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6357

Plný Text: