Proč a kdy byla nahrazena „osoba“ právním subjektem?

Karel Beran

Abstrakt

(Úvahy ke genezi pojmu osoba v právním smyslu)

Položíme-li současnému právníkovi otázku, co je to osoba, pravděpodobně odpoví, že jde o obecný pojem, který jako své subkategorie zahrnuje osobu právnickou a fyzickou. Pokud se zeptáme dále, v čem se tento obecný pojem „osoba“ liší od pojmu „právní subjekt“ zřejmě upadne do jistých rozpaků a nakonec pravděpodobně řekne, že právní subjekt a osoba, jsou synonyma. Je tomu tak ale doopravdy? Má pojem „osoba“ skutečně totožný význam jako pojem právní subjekt a pokud ne, v čem se liší? Jestliže můžeme „subjekt“ a „osobu“ zaměňovat, potom jim nutně musí být společná nějaká vlastnost, která bude stejná jak pro subjekt, tak pro osobu. Jaká vlastnost to je? Mám za to, že touto společnou vlastností musí být potenciální způsobilost nést (subjektivní) práva a být tedy subjektem práv nebo osobou v právním smyslu. Tato způsobilost se přitom běžně označuje jako „právní subjektivita“, nebo tzv. „právní osobnost“. Zdá se tedy, že rozdíl mezi osobou a subjektem je rozdílem ve výrazu, nikoli v pojmu, pokaždé totiž označuje potenciálního nositele subjektivních práv, lhostejno, zda jej nazveme subjektem nebo osobou.

Bibliografická citace

BERAN, Karel. Proč a kdy byla nahrazena „osoba“ právním subjektem? Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2011, č. 2, s. 108-117. [cit. 2019-08-23]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6355

Plný Text: