Evropský soudní dvůr – teleologický výklad práva, nebo soudcovská normotvorba?!

Roman Říčka

Abstrakt

Princip dělby moci jest principem, jenž je známý široké veřejnosti. Rozdělení veřejné moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, kdy žádná z uvedených forem mocí by neměla přebírat funkce jiné, tedy na jednu stranu by tyto měly být „jasně“ odděleny, avšak současně i propojeny ve smyslu vzájemné kontroly a brždění (princip brzd a vyvážení), jest modelem, který představuje kostru moderního demokratického právního státu. Moderní doba, a vznik Společenství/Unie, přitom ukázala, že řečený princip nemá být základem jen pro tuto kategorii subjektů.
Padesátá léta dvacátého století přinesla zrod, v rámci mezinárodní scény, zcela originálního subjektu – Společenství – vyznačujícího se tak řadou specifik. Vedle nejvýraznějšího rysu – nadstátnosti – to byl např. vlastní právní řád, ale i svébytná, státu podobná, institucionální soustava. V rámci ní se setkáváme se zástupci „moci“ zákonodárné (Rada a postupně i Evropský parlament), výkonné (klíčové postavení Komise) a soudní (Soudní dvůr EU). Systém jejich vztahů pak stejně jako v případě státu stojí zásadně na principu dělby moci, respektive „principu dělby kompetencí/pravomocí“.

Bibliografická citace

ŘÍČKA, Roman. Evropský soudní dvůr – teleologický výklad práva, nebo soudcovská normotvorba?! Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2012, č. 1, s. 46-56. [cit. 2019-11-17]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6092

Plný Text: