Aspekty římského dědického práva – předpoklady vzniku dědického práva, testovací způsobilost osob alieni iuris a ztráta dědictví v důsledku odsouzení

Článek s názvem „Aspekty římského dědického práva – předpoklady vzniku dědického práva, testovací způsobilost osob alieni iuris a ztráta dědictví v důsledku odsouzení“ se zabývá třemi okruhy starověkého římského práva. První z nich popisuje samotné předpoklady vzniku dědického práva v římské společnosti, kterými jsou oslabení až zánik rodového zřízení, vznik individuálního vlastnictví a respektování vůle po smrti (testament). Druhý okruh se zabývá situací, kdy je osobám podřízeným otcovské moci (personae alieni iuris) přiznána aktivní testamentární způsobilost. Poslední část je věnována trestněprávním aspektům zabavení majetku osoby, která byla odsouzena v trestním řízení. Tento následek odsouzení se v římském právu objevuje především u zločinu velezrady – crimen laesae maiestatis. Komplexní úpravu této problematiky nalezneme v Digestech císaře Justiniána ve 48. knize, 20. titulu s názvem De bonis damnatorum.