Vliv politického přesvědčení na hlasování soudců „druhého“ Ústavního soudu - 1. část

Ústava ČR má dohromady s Listinou základních práv a svobod celkem 8 149 slov.1 To není nijak mnoho na dokumenty stanovující základní pravidla našeho státu, jeho demokracie, fungování základních orgánů či ochrany lidských práv v něm a tvořících rámec pro tvorbu jeho práva. Orgánem ochrany ústavnosti je Ústavní soud. Má-li tuto funkci smysluplně naplňovat, ústavní soudci zřejmě musejí být více, než jen pozornými čtenáři oněch 8 149 slov. Jejich rozhodování je vskutku aktivním rozhodováním a je podmíněno celou řadou faktorů. Není divu, že často není ani jednomyslné. Pozice soudců jakéhokoliv ústavního soudu je do jisté míry dvojaká: jsou odborníky na ústavní právo a zároveň lidmi s určitým pohledem na svět, ideovým zakotvením, s určitými politickými názory – a s jistou možností, avšak dost možná nedostatečnou legitimitou, aby tyto názory prosazovali. Přitom zřejmě neexistuje ostrá hranice mezi těmito póly jejich rozhodování, „odborným“ a „subjektivním“.