Řešení sporů vedoucích k rozvodu manželství v islámu

Lenka Bezoušková

Abstrakt

Jedním ze základních principů šaríy (islámského práva) je zamezení vzniku škody či nemajetkové újmy lidem. Spory mezi muslimy jsou nežádoucím jevem, kterému je třeba předejít. Pokud dojde ke sporu, měl by být řešen prioritně smírnou cestou. Prorok Muhammad se měl, podle jednoho hadíthu, obrátit ke svým druhům s následujícími slovy: „Mohu vám povědět o lepší práci než je modlení, postění se a dávání almužny? Odpověděli ano, Posle Boží. Řekl tedy, že je to usmíření dvou, kteří mají mezi sebou spor.“ Obecně se nabízí několik řešení, jejichž cílem je uspořádání vztahů mezi stranami sporu. Jedním z řešení je arbitráž (tahkím), uzavření dohody (sulh) či předložení případu k rozhodnutí soudcem. Případně se v této souvislosti uvádí i ibrá a wakála a vymezuje se jejich vztah k arbitráži. Vše se odvíjí jak od povahy a předmětu sporu, tak od rozhodnutí stran co do způsobu řešení rozepře. Dohoda představuje smlouvu, jejímž cílem je vyřešit sporné otázky mezi stranami. Jedná se o dovolený prostředek řešení sporu, pro který nalezneme oporu v Koránu, sunně i idžmác. Mejelle v čl. 1531 tuto smlouvu definuje jako smlouvu uzavřenou na základě nabídky a jejího přijetí obsahující urovnání sporu na základě souhlasu obou stran. Oproti arbitráži zde nedochází k zapojení třetí strany, která by spor autoritativně rozhodla. Výsledek arbitráže je závazný bez dalšího, zatímco o závaznosti mimosoudní dohody o narovnání jsou vedeny některými právníky spory.

Bibliografická citace

BEZOUŠKOVÁ, Lenka. Řešení sporů vedoucích k rozvodu manželství v islámu. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2013, č. 2.5, s. 236-242. [cit. 2019-12-06]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/5731

Plný Text: