Profesionální sportovci v kolektivních sportech

Profesionalizace sportu s sebou krom jiného přinesla i závažné právní otázky spojené s určením právního statutu profesionálního sportovce. Profesionálním sportovcem zde budeme mínit takového sportovce, jehož primární příjem plyne z úplatného provozování sportovní činnosti, která je hlavním předmětem jeho zájmu a (zpravidla) obživy, a který v návaznosti na ujednání se sportovním klubem nemůže poskytovat své (sportovní) služby ostatním klubům. Významným aspektem v tomto směru je dále skutečnost, že výdělečné možnosti této osoby po skončení její aktivní sportovní kariéry jsou do značné míry ovlivněny mj. úspěchy, kterých sportovec během obvykle krátkého období své kariéry dosáhl. Zde je však nutné vidět, že v řadě případů ani velice úspěšná aktivní kariéra, jež je důsledkem jednak přirozeného talentu a jednak osobní disciplíny, další uplatnění ve sportovní oblasti, ať již jako trenér, funkcionář nebo třeba i jako sportovní komentátor atp., sama osobě nezaručuje – předpokladem jsou samozřejmě vlohy pro takovou činnost (nevýznamným aspektem je dále i to, že počet těchto pozic je oproti počtu sportovců značně omezený). Se zvyšujícím psychickým a fyzickým tlakem na úspěchy za každou cenu přichází rovněž stále častěji přetrénování, únava, zkratovitá jednání a nutně závažná zranění.