Evropský zatýkací rozkaz a „lex Perković“

Roman Říčka

Abstrakt

Dnem 1. července 2013 se Chorvatsko stalo 28. členem Evropské unie. Jako takové se zapojilo do justiční spolupráce mezi členskými státy, včetně uplatňování Evropského zatýkacího rozkazu (EZR). Tento institut ukládá „…všem vnitrostátním soudním orgánům (vykonávajícím justičním orgánům) […], aby ipso facto […] uznávaly žádost o předání osoby, kterou podá soudní orgán jiného členského státu…“. Chorvatsko však pouhé tři dny před svým vstupem přijalo úpravu, označovanou jako „lex Perković“, limitující uplatnění eurozatykače na trestné činy spáchané po 7. srpnu 2002. Článek úvodem poskytuje stručné představení EZR jako takového. Následně text pokračuje komentářem k tématům „požadavku oboustranné trestnosti činu“ a „vydávání svých vlastních občanů (čl. státem)“. V souvislosti s těmito body jsou připomenuta rozhodnutí jak Soudního dvora EU, tak ústavních soudů členských států. Zmíněn je rovněž původ názvu chorvatského zákona, následovaný porovnáním této úpravy s podobnými časovými omezeními uplatněnými jinými evropskými státy. Článek nastiňuje rovněž (právní) sankce, kterým může Chorvatsko čelit, v případě odmítání požadavků z Bruselu. Závěrem autor předkládá svou vlastní vizi budoucího vývoje rozebírané problematiky.

Bibliografická citace

ŘÍČKA, Roman. Evropský zatýkací rozkaz a „lex Perković“. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2014, č. 1, s. 37-44. [cit. 2019-12-08]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/5616

Plný Text: