Systémová podjatost

Vojtěch Příkopa

Abstrakt

Podstatnou náplň mé koncipientské praxe tvoří agenda správního práva, v rámci níž se opakovaně setkávám s otázkou podjatosti zaměstnanců územních samosprávných celků rozhodujících ve správním řízení v oblasti přenesené působnosti. Tato podjatost je označována jako systémová či generální a rozumí se jí „konflikt zájmů plynoucí ze situace, kdy o žádosti (návrhu na zahájení správního řízení) obce nebo o věci, která je v jejím ekonomickém zájmu, rozhodují její zaměstnanci…“

Tento problém nebyl neznámý ani tvůrcům současného správního řádu, kteří měli v záměru systémovou podjatost upravit výslovně v jeho § 15 odst. 1, který zněl původně takto: má-li být rozhodováno o žádosti státu, kterou podává organizační složka, která je věcně a místně příslušným správním orgánem, nebo o žádosti obce, kraje anebo jiné osoby, jejíž orgán je věcně a místně příslušným správním orgánem, provede řízení jiný správní orgán v obvodu nadřízeného správního orgánu, který nadřízený správní orgán určí usnesením, a to případně i pro řízení, která mohou být v budoucnu zahájena. Tato úprava byla při projednávání v Poslanecké sněmovně nejdříve přesunuta do § 131 a v důsledku pozměňovacího návrhu přijatého v Senátu pak bez náhrady vypuštěna úplně. Po několika letech aplikace správního řádu se začala objevovat jak soudní rozhodnutí systémovou podjatost připouštějící, tak i ta, která ji odmítala.

O tom, že je tato otázka stále živou, svědčí i současná rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (dále také NSS) reprezentovaná dvěma rozhodnutími rozšířeného senátu tohoto soudu, a to 1 As 89/2010-119 ze dne 20. 11. 2012 a 1 As 19/2012-106 ze dne 27. 11. 2012. Právní závěry v nich vyjádřené jsou vyústěním nejednotného nazírání na problém systémové podjatosti mezi jednotlivými senáty Nejvyššího správního soudu a je nutno konstatovat, že ani tyto nejsou rozhodně sdíleny unisono a namísto vyjasnění situace přinášejí spíše další otázky.

V tomto příspěvku se pokusím najít odpověď na otázku, který z názorů je z hlediska ústavní konformity správným a s touto souladným.

Bibliografická citace

PŘÍKOPA, Vojtěch. Systémová podjatost. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2014, č. 3, s. 250-259. [cit. 2019-12-09]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/5386

Plný Text: