Profesor František Čáda

Podobně jako prof. J. Sedláček, kterého jsme si připomenuli v minulém čísle, je letošním dvojnásobným jubilantem též právní historik a archivář František Čáda – připomínáme si sto třicáté výročí jeho narození a padesáté výročí úmrtí. Stejně jako Františka Weyra jej formovalo vědecké prostředí, v němž vyrůstal. A stejně jako u Weyra ani u něj to nebylo prostředí právnické. Weyra obklopovali matematici, Čádův otec František byl jedním z nejvýznamnějších českých pedagogů a filozofů (takže bychom u jména jeho syna měli správně psát „ml.“) a matka byla dcerou vědecky činného klasického filologa, zemského školního inspektora a dopisujícího člena České akademie věd a umění Eduarda Kastnera. Mladší Čáda se narodil 30. května 1895 v Karlíně, který byl v době jeho narození ještě samostatnou obcí, a zemřel 10. října 1975 v Brně, jemuž zůstal věrný i po zrušení právnické fakulty v roce 1950. Jeho sestru Marii si vzal za manželku jeho kolega Rudolf Rauscher, což Čádu částečně vtáhlo do konfliktu spojeného s nejmenováním jeho švagra na pražskou právnickou fakultu (po zemřelém Miloslavu Stiebrovi), protože se veřejně postavil na jeho stranu. Sám se oženil až po příchodu do Brna v roce 1929 s Boženou, roz. Kubíčkovou, a v roce 1931 se jim narodila dcera Helena, provdaná Flodrová, významná brněnská historička a archivářka.