Když pachatel projeví upřímnou lítost: analýza konstrukce lítosti v kontextu soudního řízení
Roč.32,č.4(2024)
S lítostí jsou v právu spojovány nezanedbatelné následky. Je polehčující okolností v trestním právu, její přítomnost nebo absence se posuzuje při rozhodování o přiznání zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu. Cílem následujícího textu je přispět k lepšímu porozumění, co vlastně lítost v kontextu českého soudního řízení znamená a jak s touto emocí právo zachází. Vycházím při tom ze sociálních a konstruktivistických teorií, podle kterých jsou emoce konstruovány na základě sdílených sociálních a kulturních norem. V soudním prostředí jsou vytvářena vlastní pravidla o tom, jak by měla být lítost „správně“ projevována. V textu prezentuji kvalitativní obsahovou analýzu rozhodnutí českých soudů se zaměřením na judikaturu Nejvyššího soudu. Pomocí analýzy odpovídám na otázku, jak je lítost konstruována v kontextu českého soudního řízení. Přestože české soudy explicitně nedefinují pojem lítosti, rozlišují mezi upřímnou a skutečnou lítostí a lítostí „nedostatečnou“ či účelovou. Pro uznání lítosti se vyžadují tzv. důkazy lítosti, mezi které nejčastěji patří doznání viny, časový rámec projevu lítosti, náhrada škody a omluva poškozeným. Z analýzy vyplývá, že klíčová není samotná emoce, ale konkrétní činy, které ji prokazují.
Lítost; právo a emoce; kvalitativní obsahová analýza; soudní řízení; trestní řízení
641–662
BAGARIC, M., AMARASEKARA, K. Feeling Sorry? – Tell Someone Who Cares: The Irrelevance of Remorse in Sentencing. The Howard Journal of Criminal Justice. 2001, roč. 40, č. 4, s. 364–376. DOI: https://doi.org/10.1111/1468-2311.00215
BANDES, S. A. Remorse and Criminal Justice. Emotion Review. 2016, roč. 8, č. 1. DOI: https://doi.org/10.1177/1754073915601222
BANDES, S. Remorse and Judging. In: TUDOR, S. a kol. Remorse in Criminal Justice: Multi-Disciplinary Perspectives. Routledge, 2022. ISBN 978-10-3210-476-8.
BANDES, S. A., BLUMENTHAL, J. A. Emotion and the Law. Annual Review of Law and Social Science. 2012, roč. 8. DOI: https://doi.org/10.1146/annurev-lawsocsci-102811-173825
BERGER, P. L., LUCKMANN, T. The Social Construction of Reality. Garden City, NY: Anchor Books, 1966. ISBN 978-0-385-05898-8.
CORICELLI, G., DOLAN, R. J., SIRIGU, A. Brain, emotion and decision making: the paradigmatic example of regret. Trends in Cognitive Sciences. 2007, roč. 11, č. 6. DOI: https://doi.org/10.1016/j.tics.2007.04.003
DUNCAN, M. G. So Young and So Untender: Remorseless Children and the Expectations of the Law. Columbia L. Rev. 2002, roč. 102. DOI: https://doi.org/10.2307/1123791
FELDMAN, L. Jak se tvoří emoce. Přeložila Věra Klásková. Voznice: Leda, 2022.
FELDMAN BARRETT, L., RUSSELL, J. A. (eds.). The psychological construction of emotion. Guilford Publications, 2014. ISBN 1462516971.
FIELD, S., TATA, C. Criminal justice and the ideal defendant in the making of remorse and responsibility. Oxford; London; New York; New Delhi; Sydney: Hart, 2023. ISBN 978-1-5099-3991-6. DOI: https://doi.org/10.5040/9781509939947
GENDRON, M. The evolving neuroscience of emotion: challenges and opportunities for integration with the law. In: BANDES, S. A. a kol. Research Handbook on Law and Emotion. Edward Elgar Publishing, 2021. ISBN 978-1-78811-907-8. DOI: https://doi.org/10.4337/9781788119085.00011
GILOVICH, T., MEDVEC, V. H., BJORK, R. A. The Experience of Regret: What, When, and Why. Psychological review. 1995, roč. 102, č. 2, s. 379–395. Dostupné z: https://doi.org/10.1037/0033-295X.102.2.379
HAVELKOVÁ, B. Co a jak psát aneb obrana badatelských výstupů v právu. Jurisprudence. 2016, č. 6. ISSN 1802-3843.
HOCHSCHILD, A. R. The managed heart: commercialization of human feeling. Berkeley, Calif. London: University of California Press, 2012. ISBN 978-0-520-27294-1. DOI: https://doi.org/10.1525/9780520951853
MURPHY, J. G. Remorse, apology, and mercy. Ohio St. J. Crim. 2006, roč. 4. Dostupné z: https://ssrn.com/abstract=1424709
NIEDERLOVÁ, M., ŠÍPEK, J. Psychodiagnostika jako psychologická aplikace. PSYCHOLOGIE PRO PRAXI. 2021, roč. 54, č. 2. DOI: https://doi.org/10.14712/23366486.2020.8
OORSCHOT, I. van, MASCINI, P., WEENINK, D. Remorse in Context(s): A Qualitative Exploration of the Negotiation of Remorse and Its Consequences. Social & Legal Studies. 2017, roč. 26, č. 3, s. 359–377. DOI: https://doi.org/10.1177/096466391667903
PROEVE, M., TANVIR, T. When ‘I did it’ is not enough: content analysis of remorse in sentencing remarks. Current Issues in Criminal Justice. 2022, roč. 34, č. 3, s. 291–306. DOI: https://doi.org/10.1080/10345329.2022.2085953
ROSSMANITH, K., TUDOR, S., PROEVE, M. Courtroom contrition: how do judges know? Griffith Law Review. Routledge, 2018, roč. 27, č. 3. DOI: https://doi.org/10.1080/10383441.2018.1557588
SCHREIER, M. Qualitative content analysis in practice. Los Angeles: SAGE, 2012, s. 1–4. ISBN 978-1-84920-592-4.
ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2023.
ŠČERBA, F. a kol. Trestní zákoník. 1. vyd. (2. aktual.). Praha: C. H. Beck, 2022.
WEISMAN, R. Being and Doing: The Judicial Use of Remorse to Construct Character and Community. Social & Legal Studies. 2009, roč. 18, č. 1, s. 47–69. DOI: https://doi.org/10.1177/0964663908100333
WEISMAN, R. Showing Remorse: Law and the Social Control of Emotion. London: Routledge, 2016. ISBN 978-1-315-60908-9. DOI: https://doi.org/10.4324/9781315609089
WOOD, L. A., MACMARTIN, C. Constructing Remorse: Judges’ Sentencing Decisions in Child Sexual Assault Cases. Journal of Language and Social Psychology. 2007, roč. 26, č. 4, s. 343–362. DOI: https://doi.org/10.1177/0261927X07306979
ZEELENBERG, M., RIK, P. A Theory of Regret Regulation 1.0. Journal of Consumer Psychology. 2007, roč. 17, č. 1, s. 1–18. DOI: https://doi.org/10.1207/s15327663jcp1701_3
ZHONG, R. a kol. So you’re sorry? The role of remorse in criminal law. The Journal of the American Academy of Psychiatry and the Law. 2014, roč. 42, č. 1. ISSN 1943-3662.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Copyright © 2025 Zuzana Ambrozková