Praní špinavých peněz a novela trestního řádu
Roč.2,č.3(1994)
Abstrakt
Stránky:
132–142
Trestněprávní řešení postihu jednání označovaných jako praní peněz má svůj nezastupitelný význam. Trestní zákon (zákon č. 140/1961 Sb. v platném znění) do novelizace provedené zákonem č. 557/1991 Sb. poskytoval řešení prostřednictvím uplatnění trestní odpovědnosti pro trestný čin podílnictví dle § 251 tr. z., a to úmyslnou a nedbalostní formu.
Z hlediska praní peněz je tedy dosah této skutkové podstaty namířen pouze na zajištění trestního postihu osoby, která pomáhá pachateli trestného činu zbavit věc tímto trestným činem získanou jejího původu. Trestný čin podílnictví postihuje formy jednání uvedené v zákoně směřující k zahlazení původu věci, která byla získána trestným činem bez ohledu na skutečnost, o jaký trestný čin se jedná. Vztahuje se nejen na věci získané trestným činem, ale i na to, co bylo za věc získanou trestným činem opatřeno. Typickým případem může být situace, kdy se pachatel trestného činu krádeže zmocnil finanční hotovosti, tuto předal osobě, která ač ví, že se jedná o věc získanou trestným činem, opatří za ni umělecké dílo.
132–142
Copyright © 2018 Alexander Nett