Strukturované debaty v hodinách odborného anglického jazyka: realizace řečových aktů a modifikace výpovědní síly studenty informačních technologií

Roč.12,č.2(2022)

Abstrakt

Studenti informačních technologií (IT) jsou specifickou diskurzní komunitou, jejíž mluvený projev v odborném anglickém jazyce (OAJ) převažuje na všech úrovních jejich vysokoškolského studia a budoucích pracovních aktivit v nadnárodním IT sektoru. Pragmatická kompetence studentů IT je při realizaci komunikačních funkcí nezbytná pro jejich efektivní komunikaci v akademickém a globálním pracovním prostředí, proto je důležité tento aspekt jejich jazyka systematicky a pečlivě zkoumat. Tato studie se zabývá řečovými akty a modifikací výpovědní síly studenty IT ve strukturovaných debatách o kontroverzních otázkách souvisejících s jejich studijním oborem. Strukturované debaty jsou založeny na spontánní komunikaci studentů a jejich okamžitých reakcích, proto se zdají být vhodným nástrojem pro získání vzorků studentského jazyka. Analýza řečových aktů, intenzifikátorů a modalizátorů byla provedena manuálně a prostřednictvím korpusové analýzy přepsaných debat ve Sketch Engine. Analýza odhalila, že studenti používali širokou škálu řečových aktů a různé intenzifikátory a modalizátory pro intenzifikaci a oslabení výpovědní síly. Způsoby, jakými studenti IT používali intenzifikátory a modalizátory, reflektují, jak předpokládají a sdílejí ve své diskurzní komunitě odborné znalosti a zkušenosti.


Klíčová slova:
debaty ve výuce; studenti odborného anglického jazyka; pragmatická kompetence; řečové akty; výpovědní síla; intenzifikátory; modalizátory
Biografie autora

Eva Ellederová

Ústav jazyků Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně Technická 10 Brno 61600

Mgr. Ing. Eva Ellederová, Ph.D., Ústav cizích jazyků, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně

Vystudovala obor Procesní inženýrství na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně a obory Anglický jazyk a literatura a Pedagogika na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Doktorský titul získala v oboru Didaktika cizího jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Má dlouholetou praxi s výukou angličtiny pro informační technologie, angličtiny pro chemiky a obchodní angličtiny. Vydala několik učebnic včetně English for Information Technology, která byla vytvořena v průběhu konstrukčního výzkumu. Kromě několika časopiseckých článků je autorkou monografie Konstrukční výzkum učebnice pro výuku odborného anglického jazyka. V současnosti se zabývá výzkumem řečové dovednosti mluvení studentů oboru informační technologie. 

Reference

AIJMER, K. (2002). English discourse particles. Evidence from a corpus. Amsterdam: John Benjamins.

AIJMER, K. (2013). Understanding pragmatic markers. A variational pragmatic approach. Edinburgh: Edinburgh University Press.

AL-GAHTANI, S., & ROEVER, C. (2015). The development of requests by L2 learners of modern standard Arabic: A longitudinal and cross-sectional study. Foreign Language Annals, 48(4), 570–583.

AL-ROUD, A. A. (2016). Problems of English speaking skill that university students encounter from their perspectives. British Journal of Education, Society & Behavioural Science, 18(3), 1–9.

BACH, K., & HARNISH, R. M. (1979). Linguistic communication and speech acts. Cambridge: The MIT Press.

BARDOVI-HARLIG, K. (1996). Pragmatics and language teaching: Bringing pragmatics and pedagogy together. In L. F. Bouton (Ed.), Pragmatics and language learning (s. 21–39). Urbana-Champaign: University of Illinois Press.

BEEBE, L., TAKAHASHI, T., & ULISS-WELTZ, R. (1990). Pragmatic transfer in ESL refusals. In R. C. Scarcella, E. Andersen, & S. D. Krashen (Eds.), Developing communicative competence in a second language (s. 55–73). New York: Newbury House.

BEECHING, K. (2016). Pragmatic markers in British English. Meaning in social interaction. Cambridge: Cambridge University Press.

BERGMAN, M. L., & KASPER, G. (1993). Perception and performance in native and non-native apology. In G. Kasper & S. Blum-Kulka (Eds.), Interlanguage pragmatics (s. 82–107). Oxford: Oxford University Press.

BROWN, R. (1991). Group work, task difference, and second language acquisition. Applied Linguistics, 21(1), 1–12.

BROWN, P., & LEVINSON, S. C. (1987). Politeness: Some universals in language usage. Cambridge: Cambridge University Press.

BYGATE, M. (1987). Speaking. Oxford: Oxford University Press.

COLBERT, K., & BIGGERS, T. (1985). Why should we support debate? Journal of the American Forensic Association, 21, 237–240.

CROSLING, G. & WARD, I. (2002). Oral communication: The workplace needs and uses of business graduate employees. English for Specific Purposes, 21, 41–57. DARLING, A., & DANNELS, D. (2003). Practising engineers talk about the importance of talk: A report on the role of oral communication in the workplace. Communication Education, 52(1), 1–16.

DUFF, P. (1986). Another look at interlanguage talk: Taking tasks to task. In Day, R. (Ed.), “Talking to learn”: Conversation in second language acquisition (s. 147–181). Rowley: Newbury House.

ELLIS, R., & BARKHUIZEN, G. (2005). Analysing learner language. Oxford: Oxford University Press.

EL MAJIDI, A., DE GRAAFF, R., & JANSSEN, D. (2018). Students’ perceived effect of in-class debates in second language learning. European Journal of Applied Linguistics and TEFL, 7(1), 35–56.

FREELEY, A. J., & STEINBERG, D. L. (2009). Argumentation and debate. Critical thinking for reasoned decision making. Boston: Cengage Learning, Inc.

FUKUSHIMA, S. (1991). Offers and requests: Performance by Japanese learners of English. World Englishes, 9(3), 317–325.

GINGANOTTO, L. (2019). Debate as a teaching strategy for language learning. Lingue e Linguaggi 30, 107–125

GOH, C. C. M., & BURNS, A. (2012). Teaching speaking: A holistic approach. Cambridge: Cambridge University Press.

HARVEY, K., & ADOLPHS, S. (2012). Discourse and healthcare. In J. P. Gee & M. Handford (eds.), The Routledge handbook of discourse analysis (s. 470–481). London: Routledge.

HINKEL, E. (2002) Second language writers’ text. Linguistic and rhetorical features. Mahwah: Lawrence Erlbaum. HOLMES, J. (1984). Modifying illocutionary force. Journal of Pragmatics, 8(3), 345-365.

HOLMES, J. (1986). Functions of you know in women’s and men’s speech. Language in Society, 15, l–22. HOLMES, J. (1990). Hedges and boosters in women’s and men’s speech. Language & Communication, 10(3), 185–205.

HOSSAIN, J. (2013). ESP needs analysis for engineering students: a learner-centered approach. Journal of Presidency University, 2(2), 16–26

HOUSE, J. (1988). “Oh excuse me please . . .”: Apologizing in a foreign language. In B. Kettemann, P. Bierbaumer, A. Fill, & A. Karpf (Eds.), Englisch ah Zweitsprache (s. 303–327). Tubingen: Narr.

HYLAND, K. (1998a). Boosting, hedging and the negotiation of academic knowledge. Texts, 18(3), 349–382.

HYLAND, K. (1998b). Hedging in scientific research articles. Amsterdam: John Benjamins.

HYLAND, K. (2005). Metadiscourse. Exploring interaction in writing. New York: Continuum.

ISTIFÇI, I. (2009). The use of apologies by EFL learners. English Language Learning, 2(3), 15–25.

JIANG, X. (2006). Suggestions: What should ESL students know? System, 34, 36–54.

JINDATHAI, S. (2015). Factors affecting English speaking problems among engineering students at Thai-Nichi Institute of Technology. TNI Journal of Business Administration and Languages, 3(2), 1–6.

KASPER, G. (1996). Developmental issues in interlanguage pragmatics. Studies in Second Language Acquisition, 18(2), 149–169.

LAROCHE, L. (2003). Managing cultural diversity in technical professions. New York: Butterworth Heinemann.

LEE, J. H. (2017). Speech in direction-giving interactions in L2 English. Korean Journal of Applied Linguistics, 33(2), 51–80.

LONG, M. (2014). Second language acquisition and task-based language teaching. Hoboken: Wiley-Blackwell.

MAGAUINA, G. M., TULEGENOVA, M. K., & AHMADIEVA, A. T. (2017). Some features of reading and speaking skills development of students in technical university at the process of teaching foreign languages. Актуальные проблемы гуманитарных и естественных наук, 3–4, 10–13.

MYERS, G. (1989). The pragmatics of politeness in scientific articles. Applied Linguistics, 10, 1–35.

MYLES, J. (2009). Oral competency of ESL technical students in workplace internships. The Electronic Journal for English as a Second Language, 13(1), 1–24.

PEKAREK DOEHLER, S., & POCHON-BERGER, E. (2011). Developing ‘methods’ for interaction: A cross-sectional study of disagreement sequences in French L2. In J. K. Hall, J. Hellerman, & S. Pekarek Doehler (Eds.), L2 interactional competence and development (s. 206–243). Bristol: Multilingual Matters.

SARUDIN, I. H., ZUBAIRI, A., M., & ALI, A. M. (2009). A comparative analysis of engineering students’ problems in speaking ad writing. Proceedings of the 2nd International Conference of Teaching and Learning, 1–8.

SEARLE, J. R. (1975). A taxonomy of illocutionary acts. In K. Gunderson (Ed.), Language, mind and knowledge (s. 344–369). Minneapolis: University of Minnesota Press.

SEARLE, J., & VANDERVEKEN, D. (1985). Foundations of illocutionary logic. Cambridge: Cambridge University Press.

SKEHAN, P., & FOSTER, P. (2007). Complexity, accuracy, fluency, and lexis in task-based performance: A meta-analysis of the Ealing research. In S. Van Daele, A. Housen, F. Kuiken, M. Pierrard, & I. SYAMDIANITA & MAHARIA, A. C. (2019). Developing speaking skill through debating: Undergraduate EFL students’ perception. Advances in Social Science, Education and Humanities Research, 432, 22–26.

TAGUCHI, N. (2019). Second language acquisition and pragmatics. An overview. In N. Taguchi (Ed.), The Routledge handbook of second language acquisition and pragmatics (s. 1–14). Abingdon: Routledge.

THORNBURY, S. (2005). How to teach speaking. Harlow: Longman.

URBANOVÁ, L. (1996). Modification of the illocutionary force. Brno Studies in English, 22, 63–69.

URBANOVÁ, L. (2003). On expressing meaning in English conversation: semantic indeterminacy. Brno: Masarykova univerzita.

VAN EEMEREN, F. H., & GROOTENDORST, R. (1984). Speech acts in argumentative discussions. A theoretical model for the analysis of discussions directed towards solving conflicts of opinion. Dordrecht: Foris Publications Holland.

VAN EEMEREN, F. H., & GROOTENDORST, R. (2004). A systematic theory of argumentation. The pragma-dialectical approach. Cambridge: Cambridge University Press.

VAN EEMEREN, F. H., HOUTLOSSER, P., & SNOECK HENKEMANS, A. F. (2007). Argumentative indicators in discourse. A pragma-dialectical study. Dordrecht: Springer.

WEIZMAN, E. (1993). Interlanguage requestive hints. In G. Kasper & S. Blum-Kulka (Eds.), Interlanguage pragmatics (s. 123–137). Oxford: Oxford University Press.

WIERZBICKA, A. (1991). Cross-cultural pragmatics. The semantics of human interaction. Berlin: Mouton de Gruyter.

ZARE, P., & OTHMAN, M. (2013). Classroom debate as a systematic teaching/learning approach. World Applied Sciences Journal, 28(11), 1506–1513.

Metriky

0

Crossref logo

0


206

Views

19

PDF views