Kruhy ve vodě
jak vážka nakloněná do prostoru
otevírá se krajina
prodloužených stínů
za prsty ještě pořád
mám hlínu
pondělního rána
a cítím vůni
prosátého vesmíru
ve tvých vlasech
odpusť ty kruhy pod očima
možná že voda stékající z očí
do kůže nevsákla se