V současnosti jsou akademici v řadě zemí včetně České republiky vystavováni stále většímu tlaku na výkonnost a efektivitu, které jsou zpravidla měřené zejména (a často výhradně) vykázanými publikačními výsledky. V tomto příspěvku se zabývám důsledky implementace kultury auditu a akademického vykazování do prostředí vědy. Zaměřuji se mimo jiné na závadné a eticky sporné praktiky některých domácích i zahraničních vědeckých časopisů a jejich vydavatelů, které jsou důsledkem používání sporných indikátorů kvality vědecké práce, založených např. na výši impakt faktoru určitého časopisu nebo zařazení časopisu v některé z privilegovaných vědeckých databází. Cílem tohoto textu je především motivovat čtenáře k zamyšlení nad současnými poměry ve vědě a přispět ke kultivaci publikačního prostředí v české vědě a výzkumu.