Náš vztah ke kůži, která je největším orgánem našeho těla, je obecně rozporuplný. Na jedné straně si lidé uvědomují její rozlohu, ale bohužel je nezajímají její fyziologické funkce a vliv kůže na činnost organismu jako celku. Na druhé straně je však významně hodnocena psychologická a sociální úloha kůže, vyplývající z její "viditelnosti." Představuje určité "já," které prezentujeme svému okolí. Donmíváme se, že budeme hodnoceni podle její kvality a podle péče, kterou jí věnujeme. Z tohoto pohledu je pak logický výrazný negativní dopad kožních chorob na kvalitu života, což je mnohdy překvapivé i pro řadu kolegů - lékařů z jiných oborů. Kvalita života je totiž určena nejen klinickým obrazem choroby, ale i souborem pocitů, kterými pacient na svou nemoc reaguje. Proto bývají kožní choroby nemocnými mnohdy vnímány vážněji než choroby, které svým průběhem život člověka přímo ohrožují.