Vytváření klastrú v posledním desetiletí přitahuje velkou pozornost státní správy a jejích regionálních institucí. V souladu se zkušenostmi na Novém Zélandu, odkud tato iniciativa přišla, ale i v jiných zemích světa je v klastrech spatřován nový prostředek k ekonomickému oživování regionů, odvětví a zejména k rozvoji podniků. Přitom na podnik již není nahlíženo jako na izolovaný subjekt, který si hledá individuální cestu k úspěchu, ale jako na nedílnou součást odvětví a dokonce meziodvětvových vztahů Na druhé straně je to právě podnik, který je stále základní jednotkou podnikání, v níž se rodí ekonomická produktivní síla, protože jsou v něm primárně soustředěny zájmy směřující ke zhodnocení vloženého kapitálu.