Rok 1978 nám (manželce Heleně a mně) přinesl jedinečnou příležitost. Předepsanou cestou jsme podali našim oficiálním orgánům žádost o povolení turistické cesty do Skotska. Cesta do Skotska – pohled na skotská vřesoviště, na Loch Lomond, na Loch Ness, na historický Edinburgh i na Skoty v sukních, hrající na dudy – patřila k mým klukovským snům. Tehdy se nám otevřela možnost soukromého ubytování (na hotelové jsme neměli devizy) právě v Edinburghu – v rodině blízkého přítele naší přítelkyně, mladého skotského univerzitního profesora, odborníka v chovu ovcí, dr. Johna Doneyho. A hlavně – do Skotska se dalo přirozeně cestovat přes Anglii, přes Ipswich, kde jsme měli Ivana a Frances.