Mám takové nepochopitelné potíže se svým svědomím: jakmile mám v souvislosti se svými uměleckými aktivitami nějaké reprezentativní uvedení - (televizní profil - koncert na festivalu - významný zahraniční interpret), hned upadám do - někomu nesrozumitelných - komplexů. Pociťuji totiž stud a vinu před svými kolegy - skladateli, kterým se podobného uvedení nedostalo. Místo abych se vytahoval ("To koukáte, co? Vy, vy zeleniny od závisti!"), mám pocity, které měla vždy má buržoazní babička, když by ji měl někdo vidět v (pro ni) nevhodné situaci (ana sama nese konev od pumpy a ještě má starý župan a bačkoru s dírou na palci): "Co by si pomyslela paní ředitelová Šustová nebo paní generálová Durdová."