Současná společnost je zahlcena informacemi; provázejí ji různé atributy, které se snaží postihnout její nejpříznačnější vlastnosti. Naše století bývá spojováno s přídomky postindustriální, informační a informatická, ale i komunikační a komunikující. Jeho charakter vystihuje jedna ze základních tezí sociální komunikace: není možno nekomunikovat, nepředavat si informace a nějak se nechovat. Potřebu „být ve spojení“ uspokojuje člověk nejen prostřednictvím elektronických médií, ale ve chvíli, kdy touží po osobním kontaktu, i s pomocí dopravního prostředku. S narůstající hustotou silniční, železniční, letecké (ale i vodní) sítě se zákonitě zvyšuje i počet kolizí. Děti v silniční dopravě se tak stávají stálým zdrojem možných konfliktů. Preventivně čelit těmto rizikům musí v prvé řadě celý vzdělávací systém, jehož základní institucionální složku reprezentuje základní škola.